S odvoláním na magazín The New Yorker, který vyjde 17. dubna, o tom dnes informuje v předstihu agentura AFP.
Bush a další představitelé Bílého domu podle tohoto časopisu považují nynějšího íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda za politika, který by se mohl pro svět stát stejnou hrozbou jako za druhé světové války nacistický vůdce Adolf Hitler.
"Přesně takové jméno používají," když o íránském prezidentovi hovoří, píše autor článku Seymour Hersh s odvoláním na bývalého vysokého představitele zpravodajských služeb.
Nejmenovaný poradce amerického ministerstva obrany potvrdil, že "Bílý dům je přesvědčen, že jedinou možností, jak vyřešit tento problém (íránských jaderných zbraní), je změnit mocenskou strukturu Íránu, a to znamená - válku".
Další nejmenovaný zdroj ze zpravodajských služeb označil přípravy USA proti Íránu za "ohromné", "horečnaté" a "v operačním stadiu", konstatuje Hersh. Podle někdejšího představitele obrany vycházejí americké vojenské přípravy na zásah proti Íránu z přesvědčení, že "bombardování poníží tamější duchovní elitu a podnítí obyvatelstvo k povstání a ke svržení vlády", píše dále Hersh.
AFP připomíná, že v uplynulých týdnech prezident Bush vedl "diskrétní" diskuse o plánech na zásah proti Íránu jak s poslanci, tak se senátory zastupujícími v Kongresu jeho Republikánskou stranu. Mezi zvažovanými taktickými jadernými prostředky, které by podle magazínu mohla americká armáda při tomto zásahu použít, figuruje například letecká
puma B61-11 určená k úderu proti cílům ukrytým hluboko v zemi. Cílem takového zásahu má být íránské jaderné zařízení Natanz. Neupřesněný bývalý představitel zpravodajských služeb ale Hershe upozornil, že možnost "jaderného řešení íránské otázky" vyvolala u některých
představitelů armády nesouhlas a další vysocí důstojníci prý nevyloučili ani demisi, když se snaha odvrátit takové řešení ukázala jako neúčinná. "Mezi vojáky panuje silný odpor vůči nasazení jaderných zbraní proti jiné zemi," dodává The New Yorker s poukazem na poradce Pentagonu. Tento specialista se navíc domnívá, že úder proti Íránu by vyvolal řetězovou reakci v podobě útoků proti americkým zájmům ve světě a navíc i další posílení pozice militantního islámského hnutí Hizballáh. A "pokud to přesto uděláme, tak se v plamenech ocitne i polovina jižního Iráku," dodal poradce.
Bush a další představitelé Bílého domu podle tohoto časopisu považují nynějšího íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda za politika, který by se mohl pro svět stát stejnou hrozbou jako za druhé světové války nacistický vůdce Adolf Hitler.
"Přesně takové jméno používají," když o íránském prezidentovi hovoří, píše autor článku Seymour Hersh s odvoláním na bývalého vysokého představitele zpravodajských služeb.
Nejmenovaný poradce amerického ministerstva obrany potvrdil, že "Bílý dům je přesvědčen, že jedinou možností, jak vyřešit tento problém (íránských jaderných zbraní), je změnit mocenskou strukturu Íránu, a to znamená - válku".
Další nejmenovaný zdroj ze zpravodajských služeb označil přípravy USA proti Íránu za "ohromné", "horečnaté" a "v operačním stadiu", konstatuje Hersh. Podle někdejšího představitele obrany vycházejí americké vojenské přípravy na zásah proti Íránu z přesvědčení, že "bombardování poníží tamější duchovní elitu a podnítí obyvatelstvo k povstání a ke svržení vlády", píše dále Hersh.
AFP připomíná, že v uplynulých týdnech prezident Bush vedl "diskrétní" diskuse o plánech na zásah proti Íránu jak s poslanci, tak se senátory zastupujícími v Kongresu jeho Republikánskou stranu. Mezi zvažovanými taktickými jadernými prostředky, které by podle magazínu mohla americká armáda při tomto zásahu použít, figuruje například letecká
puma B61-11 určená k úderu proti cílům ukrytým hluboko v zemi. Cílem takového zásahu má být íránské jaderné zařízení Natanz. Neupřesněný bývalý představitel zpravodajských služeb ale Hershe upozornil, že možnost "jaderného řešení íránské otázky" vyvolala u některých
představitelů armády nesouhlas a další vysocí důstojníci prý nevyloučili ani demisi, když se snaha odvrátit takové řešení ukázala jako neúčinná. "Mezi vojáky panuje silný odpor vůči nasazení jaderných zbraní proti jiné zemi," dodává The New Yorker s poukazem na poradce Pentagonu. Tento specialista se navíc domnívá, že úder proti Íránu by vyvolal řetězovou reakci v podobě útoků proti americkým zájmům ve světě a navíc i další posílení pozice militantního islámského hnutí Hizballáh. A "pokud to přesto uděláme, tak se v plamenech ocitne i polovina jižního Iráku," dodal poradce.
