Bush i Senát původně chtěli, aby zpřísnění ostrahy jižní americké hranice doprovázel program, který by řešil problematiku milionů nelegálních přistěhovalců, kteří už v USA žijí a pracují. Pod vlivem blížících se voleb však dostala přednost ryze silová varianta - třetinu americko-mexické hranice uzavře bezpečnostní plot.
1125 kilometrů dlouhá bariéra by měla ohradit ty úseky hranice, kudy „nelegálové“ na území Spojených států nejčastěji pronikají. Na výstavbu plotu, jehož části vyrostou především v odlehlých a nehostinných částech států Texas, Nové Mexiko, Arizona a Kalifornie, vyčlenil Kongres z federálního rozpočtu na příští fiskální rok 1,2 miliardy dolarů.
„Prostředky, které Kongres schválil, jsou klíčové pro naši snahu zabezpečit tuto hranici a zajistit pořádek,“ prohlásil podle agentury Reuters prezident Bush při slavnostním podpisu zákona v Arizoně, kde vyvolává příliv nelegálních přistěhovalců mezi obyvatelstvem vážné obavy. Podobně jako v dalších částech USA se místní obyvatelé obávají, že jim převážně hispánští přistěhovalci vezmou práci a zahltí tamní školský a vzdělávací systém. Ani ve chvíli podpisu se ale Bush nevzdal své původní myšlenky dočasných pracovních povolení pro část imigrantů. „Musíme si uvědomit, že zvýšení bezpečnosti samo o sobě nebude stačit. Potřebujeme komplexní reformu, která by umožnila, aby tu ti lidé mohli dočasně pracovat,“ řekl Bush.
|
Podle odhadů žije nyní ve Spojených státech kolem 12 milionů nelegálních přistěhovalců a jen za loňský rok zadržela pohraniční stráž v Texasu, Novém Mexiku, Arizoně a Kalifornii na 1,2 milionů lidí, kteří se pokusili hranici nelegálně překročit. Prezident Bush původně navrhoval, aby zvýšenou bezpečnost doprovázel program, který by části „nelegálů“ umožnil v USA po omezenou dobu legálně žít a pracovat či dokonce získat povolení k trvalému pobytu, republikánští členové Sněmovny reprezentantů však něco takového odmítli a prosadili verzi zákona, která žádnou „amnestii“ neobsahuje. |
Schválení zákona, který byl minulý týden jedním z posledních rozhodnutí Senátu ve stávající podobě, považují jeho stoupenci za klíčový nástroj v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví. Kritici zase poukazují na to, že jde vlastně jen o gesto, které má přesvědčit voliče, že kongresmany zajímají jejich obavy. Otazníky vyvolává už jen fakt, že plán sice počítá s 1125 kilometry plotu, ale peníze, které Senát na výstavbu schválil, pokryjí asi jen polovinu. Proto se spekuluje o tom, jestli bude bariéra vůbec kdy dostavěna.
Jako berlínská zeď
V Mexiku se nesetkala stavba plotu s pochopením. Prezident Vicente Fox, jemuž na konci listopadu vyprší šestiletý mandát, ji přirovnal k berlínské zdi. Jeho nástupce Felipe Calderón ji zase označil za výsledek předvolebního manévrování. „Neřeší to problém a já trvám na tom, že to pouze přiměje mnoho Latinoameričanů podstupovat větší rizika a lidé pravděpodobně budou umírat,“ připomněl Calderón fakt, že každý rok zahynou při pokusu o přechod americké hranice stovky „nelegálů“.
Stavba plotu je po letech diskusí prvním razantnějším pokusem tento dlouhodobý problém řešit. Jen loni zatkly hlídky podél 3500 kilometrů dlouhé americko-mexické hranice přes milion lidí, kteří se pokusili načerno projít do Spojených států. Kolik jich děravou hranicí prošlo, lze jen těžko odhadnout. Ani na mexické, ani na americké straně zatím však nikdo nepřišel s plánem, který by spolehlivě fungoval. Americká diplomacie se obává zhoršení vztahů s Mexikem. Do Mexico City se proto vypravil tlumit napětí Thomas Shannon, náměstek ministryně zahraničí Riceové. „Potřebujeme vědět, kdo překračuje naše hranice... Uvědomujeme si, že to mimo Spojené státy není vnímáno pozitivně, ale žádáme o trpělivost,“ uvedl Shannon.
