Cameron dokázal něco dosti vzácného v britské politice, hodnotí volby analytik

Lidovky.cz: Konzervativci i Skotská národní strana zaznamenali v parlamentních volbách velký úspěch, zato labouristé a liberální demokracie důvod k oslavám nemají. Naopak. Jsou výsledky překvapivé?
Je to veliké překvapení, protože ze všech agentur, které se zabývají předvolebními průzkumy, pouze jediná, a ne příliš významná, uhodla výsledek. Ostatní se kají, i když je nutno podotknout, že ten poslední průzkum, tedy večer po uzavření volebních místností, přesně zmapoval, jak to bude.

Lidovky.cz: Výsledky ukazují, že by mohli Cameronovi konzervativci vládnout sami, protože patrně získají většinu v Dolní sněmovně. Co to může znamenat?
Cameron dokázal něco dost vzácného v britské politice, a to je zvýšit po pěti letech u moci náskok a dosáhnout absolutní většiny ve sněmovně. Pokud skutečně bude mít těch 329 poslanců (nakonec získal 331, pozn. red.), jak předpovědi nyní ukazují, tak mu to umožní pokračovat v dosavadní politice, zejména v té hospodářské, bez ústupku dosavadnímu koaličnímu partnerovi, tedy liberálním demokratům. A dokonce vlastně urychlit vlastní plány. Dá se z toho tedy usoudit, že voliči zjevně posuzovali vládu na bázi její ekonomické kompetence, to znamená růstu ekonomiky, rekordní zaměstnanosti, důvěry jednotlivých institucí, včetně Mezinárodního měnového fondu a podobně.

Poražený euroskeptik Farage. Úspěch naopak slaví Skotská národní strana

Lidovky.cz: Výsledek otevírá téma budoucnosti Británie v rámci EU...
Ti takzvaní experti, kteří předvídali růst xenofobní strany UKIP (jejíž primární politikou je vystoupení Spojeného království z EU - pozn. red.), se velmi zmýlili, což už začínala ukazovat předvolební kampaň. Závěrem by mohlo být, že Britové sice nemají v lásce byrokracii Evropské unie, ale nechtějí z ní rozhodně odejít. To už před volbami ukazovala prohlášení podnikatelů a šéfů podniků, že odejít z trhu, kde je půl miliardy potenciálních zákazníků, by byla vlastně sebevražda pro Británii a obyvatelstvo. Voliči tuto argumentaci zjevně přijali za svou. 

Lidovky.cz: Pětileté vládnutí v koalici prakticky zlikvidovalo liberální demokraty. Jak lze, tedy kromě jasné porážky, interpretovat jejich čísla? 
Ti musí podle mě především zpytovat svědomí. Ukazuje se už delší dobu, že si nejsou mimochodem jisti, zda jsou středová levicová či pravicová strana. Za vlády labouristů před pěti lety byli více doleva než labouristé a v koalici s konzervativci se jako by znovu vrátili na ty středové pozice a mírně napravo od středu. Nyní se ukázalo, že je zřejmě opustili všichni levicoví voliči. A ti, co je volili, si vlastně nejsou jisti, co se stranou bude. Také tam hrál určitou roli, hlavně ve Skotsku, militantní nacionalismus, protože tam měli řadů poslanců. A ve zbytku země, o které se dá říct, že je tradičně spíše konzervativní, se báli, co by se mohlo se Skotskem dále dít.

Lidovky.cz: V souvislosti s otázkou případné samostatnosti Skotska, co je teď největším úkolem pro premiéra Camerona? 
Myslím, že Cameron teď musí napnout síly směrem k federalizaci Spojeného království. To je velice důležitá věc a navrhuje to i londýnský primátor Boris Johnson, který je znovu zvolen poslancem, tudíž jeho hlas teď bude o to silnější. A lavina skotských nacionalistů ve Skotsku vlastně ukazuje, že Skotové chtějí více rozpočtové autonomie, přestože v referendu řekli ne té úplné samostatnosti. Ale rozpočtová autonomie znamená nespoléhat na dotace z Anglie a Skotové si budou muset utáhnout opasky, když si budou muset sami hospodařit. A to mnoho Skotů vůbec netuší. Klidně mohu udělat takovou menší předpověď: pokud federalizace nastane, je možné, že v příštích volbách skotští nacionalisté nevyhrají, protože už nebudou mít o co bojovat.

Lidovky.cz: Šéf opoziční Labouristické strany Ed Miliband už oznámil svou rezignaci kvůli porážce ve volbách. Co podle Vás zapříčinilo neúspěch strany?
V Británii, ne jako v České republice, bývá zvykem, že vůdce neúspěšné strany, jejíž strategie prohrála, odejde. Strana měla mnoho sporů, sílí v ní hlasy pro posun do středu, jak to bylo za Tonyho Blaira. Na druhé straně mezi odbory a na levici strany zas sílí hlasy: „Musíme jít více doleva. Podívejte se na Skotsko. Tam byl program skotských nacionalistů více nalevo než program labouristů a vyhráli.“ Tam zase platí to, co jsem už zmínil, tedy že Anglie je více konzervativní.

Lidovky.cz: Co stojí za neúspěchem Milibanda? 
On není příliš charismatický. Byl karikovaný tištěnými médii jako takový plastelínový vojáček z jednoho populárního televizního seriálu, tudíž i to, že nebyl viděn jako rozhodný vůdce strany, bylo rozhodující. Byl takový spíše lavírující, nejistý. I když musím říct, že během té kampaně jaksi jeho obliba poněkud stoupla, protože se ukázalo, že není až takový plastelínový vojáček, ale že si umí dupnout. Ukázalo to například jeho prohlášení, že by za žádnou cenu, i kdyby ho to mělo stát premiérské křeslo - kdyby tedy získal dostatek hlasů - nepůjde do holportu se skotskými nacionalisty. To od něj bylo velice odvážné. 

Lidovky.cz: Cameron už avizoval, že splní předvolební slib a uspořádá do roku 2017 referendum o setrvání Británie v Evropské unii. Jaký vliv na rozhodování mohou mít výsledky voleb?
Myslím, že volby budou mít pozitivní vliv v tom smyslu, že se ukázalo, že UKIP není žádnou hrozbou. Ukázalo se také, že když se počítají hlasy, tak UKIP dosahuje značného procenta, ale protože platí většinový systém, tak většina hlasů byla k ničemu - vyhrály totiž jiné strany. UKIP ostatně ubíral mnoho hlasů i labouristům. Oni vlastně tvrdí, že ještě více než konzervativcům. Takže je tam jedna zajímavost: Co tedy bude dál? 

Lidovky.cz: Pokud jde o samotné referendum, co by to znamenalo?
Cameron má podle mě pravdu v tom, že pokud by měla trvat diskuse „zůstaňme - odejděme“, „snažme se reformovat Brusel“ a podobně, nikdy nebude úplně klid. Myslím proto, že jeho rozhodnutí uspořádat referendum je správné. Na druhé straně nedávno - asi před týdnem - prohlásilo několik lidí v Evropské komisi, že možná mají pravdu a některé činy Evropské komise lze hodnotit jako byrokratické, některé předpisy zrovna tak. A že pokud Cameron chce jen trošku reformovat rozhodování v Evropské unii, pak to může prezentovat v referendu tak, jako že něco dokázal. A říct Britům „Podívejte, já jsem v něčem trochu ten Brusel změnil a nyní pro nás bude mnohem lepší zůstat v EU“. Tím vlastně předurčí výsledek toho referenda. Problém je, že po ty dva roky, než referendum nastane, tak mnoho mezinárodních firem a podnikatelů nebudou mít jistotu, co bude, a budou čekat s dalším rozhodnutím převést své podniky do Británie a podobně. To je nevýhoda.