Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Cameron se omluvil za 'krvavou neděli'. Bylo to neospravedlnitelné, řekl

Svět

  17:03aktualizováno  19:02
LONDÝN - Britský premiér David Cameron se jménem země a vlády omluvil za "neoprávněnou" a "neospravedlnitelnou" smrt 14 katolických protestujících, které britští vojáci zastřelili při "krvavé neděli" v severoirském městě Londonderry v lednu 1972. Cameron přišel s omluvou v souvislosti se zveřejněním vyšetřování události, která byla klíčovým obratem dlouhotrvajícího konfliktu v Ulsteru.

Příbuzní lidí, zastřelených při krvavé neděli v roce 1972 foto: Reuters

Události krvavé neděle 30. ledna 1972 byly podle premiéra
neospravedlnitelné a chybné. Vláda a země se za ně "hluboce omlouvají," řekl Cameron.

Jeho slova uvítaly nadšeným potleskem tisíce lidí, které sledovaly jeho projev v centru Londonderry, či v Derry, jak druhé největší město v Ulsteru označují severoirští katolíci. Rodiny obětí dopoledne také absolvovaly symbolicky celý pochod znovu po stejné trase jako v roce 1972. Účastníci pochodu nesli černobílé fotografie obětí.

Památku obětí uctila skupina U2 písní Sunday Bloody Sunday

Zpráva soudce Marka Savillea přijatá po 12 letech důkladného a nákladného vyšetřování ukázala, že všechny oběti zastřelené při protestním pochodu byly nevinné a že vojáci začali střílet, aniž by někoho varovali.

Krvavá neděle

- "Krvavou nedělí" bývá označována demonstrace z 30. ledna 1972 ve městě Londonderry v Severním Irsku, jíž se zúčastnilo podle různých zdrojů od pěti do třiceti tisíc lidí. Během čtvrthodiny britští vojáci zastřelili 13 katolických demonstrantů, čtrnáctý člověk zemřel po čtyřech měsících v nemocnici. Sedmi obětem bylo méně než 21 let. Třicítka osob byla zraněna.
- Brutálním zásahem britských vojáků v Londonderry začal jeden z
nejtragičtějších roků ve vztazích mezi katolíky (republikány - stoupenci sjednocení Irska) a protestanty (unionisty - zastánci ponechání Ulsteru ve svazku s Británií). Během roku 1972 zahynulo při nepokojích v Ulsteru celkem 467 osob, masakr v Londonderry se 14 oběťmi byl nejhorší.
- Násilnosti mezi protestanty a katolíky ve větší míře propukaly v Severním Irsku už od roku 1968. Britská vláda, která si s konflikty nevěděla rady, vyslala v dubnu 1969 do provincie vojsko, což však situaci spíše zhoršilo. Protestantské násilí i přítomnost britských vojáků probudily do té doby "dřímající" Irskou republikánskou armádu (IRA), která se začala prohlašovat za jedinou ochránkyni katolické menšiny v Severním Irsku.
- Akceschopnost IRA se dramaticky zvýšila v roce 1971, během půl roku její odstřelovači zabili 25 britských vojáků. Londýn odpověděl internací podezřelých katolíků - uvězněním bez soudu, což se však minulo účinkem. Hlavní viníci včas unikli a mnozí z nevinně zatčených se později přidali k IRA. V lednu 1972 se v Londonderry (pro katolíky zásadně pouze Derry) chystaly protestní pochody právě proti internacím.
- Pod tlakem protestů ustavila britská vláda zvláštní tribunál v čele s ministrem spravedlnosti lordem Widgerym. Podle kontroverzní závěrečné zprávy zveřejněné po 11 týdnech neměly oběti u sebe žádné zbraně ani bomby. Držení či podezření na držení zbraní demonstranty by opravňovalo britské vojáky ke střelbě. Přesto oficiální závěr zněl, že vojáci jsou nevinní, protože pouze opětovali střelbu příslušníků IRA.
- Teprve v lednu 1998 inicioval tehdejší britský premiér Tony Blair
obnovení a definitivní objasnění "krvavé neděle". Dva roky nato bylo pod vedením soudce Marka Sevillea zahájeno největší a nejdražší vyšetřování v historii britského soudnictví: bylo vyslechnuto 922 svědků, náklady činily 200 milionů liber (přes šest miliard korun). Výsledky vyšetřování byly zveřejněn dnes.

Závěrečná zpráva o 5000 stranách ukázala, že vojáci nestříleli v reakci na házení kamenů nebo zápalných bomb, jak se tvrdilo tehdy. Někteří zabití zjevně utíkali, nebo chtěli pomoci zraněným. Stejně tak nikdo ze zabitých nepředstavoval hrozbu, nebo dělal něco, co by ospravedlnilo střelbu. "To, co se stalo, se nikdy, nikdy nemělo stát," řekl Cameron. Neuvedl však, zda závěry vyšetřování povedou ke stíhání vojáků nebo jejich velitelů. Takové rozhodnutí je podle něj na prokuratuře.

Vyšetřování došlo k závěru, že stříleli i republikánští ozbrojenci, ale
"tato střelba neopravňovala k útoku na civilisty". Během násilí byl na
místě také nynější severoirský vicepremiér a tehdejší představitel IRA Martin McGuinness a zřejmě měl u sebe samopal. Nedělal ale nic, co by vojáky opravňovalo ke střelbě, tvrdí zpráva. Podle ní také nebylo nasazení smrtící střelby proti demonstrantům předem plánované.

Pozůstalí obětí se radují

Zpráva zdůrazňuje, že přes tvrzení vojáků byly všechny oběti neozbrojení civilisté. Jeden člověk byl prý zasažen, když se plazil pryč, další již ležel na zemi a byl smrtelně zraněn. Vojáci také postřelili otce, který šel pomoci svému synovi, tvrdí závěrečný dokument vyšetřování. Podle něj mnozí vojáci záměrně nepravdivě líčili průběh celé akce, aby ospravedlnili své činy.

Stejně tak prý lze zastřelené rozdělit do dvou kategorií - v prvním případě byla důvodem střelby panika a strach vojáků a ve druhém ne. Do první kategorie údajně spadají tři oběti, do druhé ostatní.


Autor:

Pronájem bytu 2+1 45 m2 Bakov nad Jizerou
Pronájem bytu 2+1 45 m2 Bakov nad Jizerou

Bakov nad Jizerou - Malá Bělá, okres Mladá Boleslav
15 000 Kč/měsíc