Slavnostní ceremoniál k oficiálnímu vyhlášení nezávislosti Černé Hory je plánován na 13. července, Černohorci ale začali v ulicích slavit už dnes.
Srbská menšina však s výsledky referenda stále nesouhlasí a zatím je neuznala. Dnešní jednání parlamentu dokonce zástupci prosrbské opozice ignorovali. Evropská unie již přesto dala najevo, že s Černou Horou zanedlouho zahájí asociační rozhovory.
Na mapě Evropy se objeví 45. stát s pouhými 650.000 obyvateli. Završí se tak zároveň rozpad bývalé Jugoslávie, kterou ještě na začátku 90. let tvořilo celkem šest republik. Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie se odtrhly již během krvavého konfliktu v 90. letech. Srbsko a Černá Hora zbyly z Jugoslávie jako poslední.
Černohorci už dnes vyšli do ulic slavit samostatnost. To ale neznamená, že Černá Hora je ve svém názoru na samostatnost jednotná. Země je rozdělena na dva tábory. Samostatnost hájí Černohorci, kteří tvoří asi 43 procent populace, a proti nim stojí Srbové, kterých je 32 procent.
Do chodu země ale nesporně promluví i národnostní menšiny. Mezi nejvýznamnější patří
Bosňáci (bývalý bosenští Muslimové) a Albánci. Nezávislost Černé Hory však již zřejmě nebude ohrožena. Zástupci Srbska dali najevo, že jí nebudou bránit. Evropskou unii dokonce požádali, aby zajistila "sametový rozvod" obou zemí.
Samotným vyhlášením nezávislosti Černé Hory ale dělení obou států nekončí. Srbsko a Černá Hora si nyní musí vyjasnit jednotlivé kompetence, které dosud sdílely společně. Dělení čeká především ministerstvo zahraničí a armádu. Obě země si budou muset rozdělit i jednotlivé ambasády v zahraničí.
Černá Hora navíc bude muset požádat o členství v mezinárodních organizacích, protože nástupnickým státem je Srbsko.
Srbská menšina však s výsledky referenda stále nesouhlasí a zatím je neuznala. Dnešní jednání parlamentu dokonce zástupci prosrbské opozice ignorovali. Evropská unie již přesto dala najevo, že s Černou Horou zanedlouho zahájí asociační rozhovory.
Na mapě Evropy se objeví 45. stát s pouhými 650.000 obyvateli. Završí se tak zároveň rozpad bývalé Jugoslávie, kterou ještě na začátku 90. let tvořilo celkem šest republik. Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie se odtrhly již během krvavého konfliktu v 90. letech. Srbsko a Černá Hora zbyly z Jugoslávie jako poslední.
Černohorci už dnes vyšli do ulic slavit samostatnost. To ale neznamená, že Černá Hora je ve svém názoru na samostatnost jednotná. Země je rozdělena na dva tábory. Samostatnost hájí Černohorci, kteří tvoří asi 43 procent populace, a proti nim stojí Srbové, kterých je 32 procent.
Do chodu země ale nesporně promluví i národnostní menšiny. Mezi nejvýznamnější patří
Bosňáci (bývalý bosenští Muslimové) a Albánci. Nezávislost Černé Hory však již zřejmě nebude ohrožena. Zástupci Srbska dali najevo, že jí nebudou bránit. Evropskou unii dokonce požádali, aby zajistila "sametový rozvod" obou zemí.
Samotným vyhlášením nezávislosti Černé Hory ale dělení obou států nekončí. Srbsko a Černá Hora si nyní musí vyjasnit jednotlivé kompetence, které dosud sdílely společně. Dělení čeká především ministerstvo zahraničí a armádu. Obě země si budou muset rozdělit i jednotlivé ambasády v zahraničí.
Černá Hora navíc bude muset požádat o členství v mezinárodních organizacích, protože nástupnickým státem je Srbsko.
