Odborníci z Pentagonu podle listu jednají s těmito východoevropskými partnery a nejspíš v létě doporučí konečné místo pro základnu americkému ministrovi obrany Donaldu Rumsfeldovi.
Cílem nové protiraketové pozemní základny, která má být bojeschopná do roku 2011 a má mít deset střel, bude zneškodňovat případné nepřátelské rakety z Íránu a dalších možných míst světa. Pentagon požádal Kongres o 56 milionů dolarů (1,2 miliardy korun) na její vybudování. Měla by být součástí amerického protiraketového "deštníku", jehož součásti leží například na Aljašce či na Marshallových ostrovech. Projekt naráží na otevřený odpor hlavně Moskvy.
Češi prý nejednali kvůli volbám
Americký deník The Washington Times v březnu uvedl, že USA jsou blízko dohody o vybudování této základny v Británii, Polsku nebo Česku. Podle dnešní zprávy IHT však Američané přestali vážně uvažovat o Británii s ohledem na politické potíže premiéra Tonyho Blaira a na spory v zemi kolem britského zapojení do invaze v Iráku. "Česko z americké strany zatím žádný konkrétní návrh neobdrželo," řekl nedávno mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek. Připustil však, že dlouhodobě se vedou podobné konzultace na úrovni Severoatlantické aliance.
"Česko se snažilo vyhnout veřejné diskusi o tomto projektu z obavy, že by se to mohlo stát otázkou v červnových parlamentních volbách. Výsledkem bylo, že američtí představitelé se zdrželi otevřených hovorů o možné základně na českém území. Zůstalo to však možností, o které se obě strany rozhodly hovořit soukromě," citoval IHT nejmenovaného amerického představitele.
O tom, že by se nějakým způsobem mohla do systému americké protiraketové ochrany zapojit i ČR, naznačili někteří čeští představitelé již dříve. Například bývalý premiér Vladimír Špidla v roce 2002 řekl, že ČR postaví "prapory" na obranu proti zbraním hromadného ničení.
V USA někteří kritici poznamenávají, že systém protiraketové obrany není stále technicky dotažený do konce a spolehlivý. Šéf amerického úřadu pro raketovou obranu Henry Obering dnes prostřednictvím IHT ujistil, že vše bude funkční v době spuštění systému. Zdůraznil, že projekt je nezbytný kvůli možným budoucím hrozbám, především ze strany Severní Koreje a Íránu.
Cílem nové protiraketové pozemní základny, která má být bojeschopná do roku 2011 a má mít deset střel, bude zneškodňovat případné nepřátelské rakety z Íránu a dalších možných míst světa. Pentagon požádal Kongres o 56 milionů dolarů (1,2 miliardy korun) na její vybudování. Měla by být součástí amerického protiraketového "deštníku", jehož součásti leží například na Aljašce či na Marshallových ostrovech. Projekt naráží na otevřený odpor hlavně Moskvy.
Češi prý nejednali kvůli volbám
Americký deník The Washington Times v březnu uvedl, že USA jsou blízko dohody o vybudování této základny v Británii, Polsku nebo Česku. Podle dnešní zprávy IHT však Američané přestali vážně uvažovat o Británii s ohledem na politické potíže premiéra Tonyho Blaira a na spory v zemi kolem britského zapojení do invaze v Iráku. "Česko z americké strany zatím žádný konkrétní návrh neobdrželo," řekl nedávno mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek. Připustil však, že dlouhodobě se vedou podobné konzultace na úrovni Severoatlantické aliance.
"Česko se snažilo vyhnout veřejné diskusi o tomto projektu z obavy, že by se to mohlo stát otázkou v červnových parlamentních volbách. Výsledkem bylo, že američtí představitelé se zdrželi otevřených hovorů o možné základně na českém území. Zůstalo to však možností, o které se obě strany rozhodly hovořit soukromě," citoval IHT nejmenovaného amerického představitele.
O tom, že by se nějakým způsobem mohla do systému americké protiraketové ochrany zapojit i ČR, naznačili někteří čeští představitelé již dříve. Například bývalý premiér Vladimír Špidla v roce 2002 řekl, že ČR postaví "prapory" na obranu proti zbraním hromadného ničení.
V USA někteří kritici poznamenávají, že systém protiraketové obrany není stále technicky dotažený do konce a spolehlivý. Šéf amerického úřadu pro raketovou obranu Henry Obering dnes prostřednictvím IHT ujistil, že vše bude funkční v době spuštění systému. Zdůraznil, že projekt je nezbytný kvůli možným budoucím hrozbám, především ze strany Severní Koreje a Íránu.
