13. února 2019 10:12 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Česká letadla míří na ‚pól chladu‘. Obživne letiště na jednom z nejstudenějších míst planety

L-410 Turbolet. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy L-410 Turbolet. | foto: Lidovky.cz

OJMJAKON/PRAHA Turbolety z Letu Kunovice by měly dopravovat zájemce do nejchladnějšího trvale obydleného místa na zemi – sibiřského Ojmjakonu. „Letiště Ojmjakon, to je dřevěný barák s čekárnou, vedle výběh pro krávy a dětská školka, kolem pak obrovská plocha, kde na vlastní nebezpečí přistávají letadla,“ popsal listu Moskovskij komsomolec Oleg Suchomesov, který v místě považovaném za nejchladnější obydlené sídlo planety strávil řadu let jako letecký dispečer.

Teď má ojmjakonské letiště, které ve skutečnosti leží poblíž sousední obce Tomtor asi 40 kilometrů od proslulé nejchladnější vesnice světa, opět obživnout. Letecká společnost Poljarnyje Avialinii z 900km vzdáleného Jakutsku se chystá opět spustit pravidelnou linku, na které budou létat československá letadla L-410 Turbolet.

„Vzhledem k velkému zájmu ze strany turistů a vedení okresu jsme připraveni spustit komerční lety na L-410 už od března,“ říká na internetové stránce aerolinií jejích generální ředitel Semjon Vinokurov. „Předpokládáme poptávku v průběhu celého roku, hlavně od zahraničních turistů,“ dodává k tomu šéf ojmjakonského okresu Michail Zacharov. Nejchladnější bod planety (mimo Antarktidu) se totiž poslední dobou stává turistickým hitem. Jen loni navštívilo jakutský region na 200 tisíc lidí. Mnozí z nich míří právě do Ojmjakonu a podle Zacharova jich nepřijede ještě víc jen kvůli špatné dostupnosti.

Cesta do Ojmjakonu trvá v zimě 30 hodin a doporučuje se jen fyzicky odolným jedincům. „Děláme pro turisty tak dvou- až třídenní výlety, ne víc, protože Ojmjakon je malá vesnička a příliš mnoho tam toho k zábavě není,“ uvedl pro LN Vjačeslav Ipatěv, provozovatel turistické kanceláře, jež cesty organizuje.

Rybolov pod ledem a silný mráz

Návštěvníci se podívají na chov speciálního plemene horských koní, vyzkouší si rybolov pod ledem či uvidí, jak vesničané chovají skot.

Největším zážitkem ovšem bývá mimořádně silný mráz, který v těchto dnech dosahuje běžně padesáti stupňů pod nulou. Vroce 1926 tu geolog Sergej Obručev naměřil -71,2 stupně Celsia, oficiálně uznaný rekord z února 1933 činí -67,7 °C. Místní lidé jsou ale zvyklí běžně fungovat až do -55°C, kdy podle platných zákonů zaměstnanci pracující venku mohou odmítnout činnost.

Lidé tu sice netrpí virózami, protože mráz všechny bacily spolehlivě likviduje, arktické podmínky ale mohou člověka zabít kvůli nedostatečnému oblečení (rukavice, čepice, šála jsou nutností) nebo i kvůli pití (v podnapilém stavu se důrazně nedoporučuje vycházet ven). „Někteří z turistů poprvé v životě vidí sníh; extrémní podmínky vydrží, jen je třeba být venku krátce,“ zdůraznil Ipatěv.

Díky turistům a českým turboletům obživne i letiště vybudované během války s Japonskem vroce 1942. V zimě bylo naposledy využívané v sovětských dobách. „Letadla mají začít létat, až v březnu začne festival. Zatím jen několik letů,“ říká Ipatěv. „To už ale bude tepleji, kolem minus třiceti stupňů,“ uzavírá.

Tomáš Vlach (Spolupracovník LN v Rusku)

Najdete na Lidovky.cz