Poté, co média odhalila, že švagrová současného kancléře Wolfganga Schüssela zaměstnávala „na černo“ slovenskou pečovatelku, se podobný případ objevil i v rodině prezidenta Heinze Fischera. Na začátku devadesátých let Fischerova sestra platila slovenské pečovatelce v přepočtu 2500 korun denně za to, že se bude celých 24 hodin starat o jejich těžce nemocného otce. To vše se dělo v rodinách nejvyšších ústavních činitelů země, která si vyjednala sedmileté přechodné období pro otevření svého pracovního trhu obyvatelům nových kandidátských zemí.„Kancléř by měl lidem vysvětlit, jak je možné, že v jeho vlastní rodině byla nelegálně zaměstnána zahraniční pečovatelka, navíc za směšně nízkou mzdu,“ zaútočila na Schüssela poslankyně opozičních sociálních demokratů Doris Buresová.
Schüssel se ale hájí tím, že on nikoho nelegálně nezaměstnával. Podle kvalifikovaných odhadů dnes pracuje v Rakousku nelegálně 40 000 pečovatelek zejména z nových zemí EU, jako jsou Česko a Slovensko. Stále častěji vychází najevo, že mezi zaměstnavateli figurují i rodiny politiků a známých osobností. Pokud by si totiž dnes rodina najala pro svého nemocného dědečka oficiálně na 24 hodin denně rakouskou pečovatelskou službu a platila jejím pracovnicím mzdu se všemi zákonnými odvody, musela by počítat s částkou až 12 000 eur (350 000 korun) měsíčně. „Kde bychom asi vzali tolik peněz?“ postěžovala si včera v novinách Oberöstereichische Nachrichten nejmenovaná rakouská důchodkyně, která žije už tři roky s těžce nemocným manželem. V domě se po čtrnácti dnech střídají dvě slovenské pečovatelky, z nichž každá dostává za 24 hodinovou péči 700 eur. Důchodkyně přitom odmítá, že by ženy vykořisťovala. „Obě dostávají příspěvek na dopravu, bydlí u nás, ta mladší už nám dávno říká babičko a dědo,“ říká žena.
Podobné příběhy v poslední době rakouská média zveřejňují jako na běžícím páse. Vzhledem k tomu, že potřeba pečovatelské služby se dotýká v Rakousku stále většího počtu lidí, stává se z pečovatelek podle politologů hlavní téma před parlamentními volbami, vyhlášenými na letošního 1. října. „Zejména sociální demokracie by mohla z tohoto tématu vytěžit politické body,“ tvrdí rakouský politolog Peter Hajek. Najít řešení ale nebude pro politiky jednoduché. I kdyby se totiž najednou zlegalizovala, je tu další problém. Zahraniční pečovatelky pobírají na rakouské poměry nízkou mzdu, ale zároveň pracují několik dní za sebou v tak dlouhých směnách, že to odporuje mnoha rakouským zákonům na ochranu zaměstnanců.
Schüssel se ale hájí tím, že on nikoho nelegálně nezaměstnával. Podle kvalifikovaných odhadů dnes pracuje v Rakousku nelegálně 40 000 pečovatelek zejména z nových zemí EU, jako jsou Česko a Slovensko. Stále častěji vychází najevo, že mezi zaměstnavateli figurují i rodiny politiků a známých osobností. Pokud by si totiž dnes rodina najala pro svého nemocného dědečka oficiálně na 24 hodin denně rakouskou pečovatelskou službu a platila jejím pracovnicím mzdu se všemi zákonnými odvody, musela by počítat s částkou až 12 000 eur (350 000 korun) měsíčně. „Kde bychom asi vzali tolik peněz?“ postěžovala si včera v novinách Oberöstereichische Nachrichten nejmenovaná rakouská důchodkyně, která žije už tři roky s těžce nemocným manželem. V domě se po čtrnácti dnech střídají dvě slovenské pečovatelky, z nichž každá dostává za 24 hodinovou péči 700 eur. Důchodkyně přitom odmítá, že by ženy vykořisťovala. „Obě dostávají příspěvek na dopravu, bydlí u nás, ta mladší už nám dávno říká babičko a dědo,“ říká žena.
Podobné příběhy v poslední době rakouská média zveřejňují jako na běžícím páse. Vzhledem k tomu, že potřeba pečovatelské služby se dotýká v Rakousku stále většího počtu lidí, stává se z pečovatelek podle politologů hlavní téma před parlamentními volbami, vyhlášenými na letošního 1. října. „Zejména sociální demokracie by mohla z tohoto tématu vytěžit politické body,“ tvrdí rakouský politolog Peter Hajek. Najít řešení ale nebude pro politiky jednoduché. I kdyby se totiž najednou zlegalizovala, je tu další problém. Zahraniční pečovatelky pobírají na rakouské poměry nízkou mzdu, ale zároveň pracují několik dní za sebou v tak dlouhých směnách, že to odporuje mnoha rakouským zákonům na ochranu zaměstnanců.
