Ten se jim bude snažit prodat svoji představu příštího evropského rozpočtu, na němž se mají členské státy už za dva týdny shodnout. Britové navrhují škrty v unijní peněžence, které nejvíc postihnou nováčky a z nich především Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko.
Podle přibývajících komentářů proto záleží právě na pevnosti visegrádského nesouhlasu s britskou představou, zda se chudším zemím unie podaří uhájit slíbené dotace pro jejich regiony.
Londýnská vláda plánuje snížit výdaje bloku v letech 2007 až 2013 o tři setiny procenta oproti neúspěšnému návrhu Lucemburčanů z letošního června, což v absolutních číslech představuje zhruba 25 miliard eur. Nejvíc úspor - přibližně 16 miliard eur - se má dosáhnout snížením objemu peněz na pomoc regionům v nových státech.
Trik Bruselu
Vzhledem k velikosti visegrádských zemí a síle jejich ekonomik v rámci loni přistoupivší desítky by pak 70 % ztrát nesly právě Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Dotace z podpůrných fondů přitom tvoří až tři čtvrtiny všech peněz, které mohou Češi, Poláci a další v následujících letech z unie dostat.
Výměnou za škrty navrhují Britové nováčkům například lepší podmínky pro čerpání unijních peněz, podle zdroje v Bruselu blízkého jednání je to však jen trik. „Nové státy by se neměly nechat vydírat ve snaze mít rozpočet co nejdříve schválený. Výsledek britského návrhu je totiž stejný, ať už ho vezmeme z jakéhokoli konce: méně peněz chudým, více bohatým,“ řekl zástupce unie, který si nepřál být jmenován, a Blairův záměr označil za „brutální“.
Na obranu postkomunistických zemí včera vystoupila také evropská komisařka pro rozpočet Dalia Grybauskaite. Podle ní je důležité, aby největší část úspor nenesli ti nejpotřebnější.
„Vypadá to však, že tomu je právě tak. Novým státům se škrtne třikrát víc než starým,“ řekla litevská eurokomisařka. Blair podle ní zvolil krátkozrakou politickou strategii, která zpochybňuje princip solidarity v klubu a také samo rozšíření. „Jsme svědky nerovného zacházení s nováčky a používání dvojího metru v unii,“ dodala Dalia Grybauskaite.
Slovensko, slabý článek
Středoevropští premiéři se už proti britskému návrhu ohradili, ale každý s jinou intenzitou. Zatímco šéf polské vlády už řekl, že radši odjede ze summitu v Bruselu s prázdnou, než by přistoupil na špatný kompromis, český premiér Jiří Paroubek volil mírnější slova: dohodu si přeje a věří, že nakonec bude přijatelná.
Právě rozdíly uvnitř visegrádské čtyřky oslabují možnou opozici vůči Blairovi. Slovensko se například netají tím, že jeho prioritou při jednání o rozpočtu bude získat víc peněz z unie na zaplacení odstávky jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích a v Bruselu je veřejným tajemstvím, že pokud na dnešním setkání Blair vyjde Mikuláši Dzurindovi vstříc, se slovenským odporem vůči rozpočtu nemohou Češi s Poláky a Maďary dlouho počítat.
Historie visegrádských iniciativ vůči unii navíc ukazuje, že jednota vydržela vždy jen na počátku: když se lámal chleba, šla si každá země nekompromisně za svým. A právě na to podle analytiků nyní britský premiér Tony Blair jednoznačně spoléhá.
Podle přibývajících komentářů proto záleží právě na pevnosti visegrádského nesouhlasu s britskou představou, zda se chudším zemím unie podaří uhájit slíbené dotace pro jejich regiony.
Londýnská vláda plánuje snížit výdaje bloku v letech 2007 až 2013 o tři setiny procenta oproti neúspěšnému návrhu Lucemburčanů z letošního června, což v absolutních číslech představuje zhruba 25 miliard eur. Nejvíc úspor - přibližně 16 miliard eur - se má dosáhnout snížením objemu peněz na pomoc regionům v nových státech.
Trik Bruselu
Vzhledem k velikosti visegrádských zemí a síle jejich ekonomik v rámci loni přistoupivší desítky by pak 70 % ztrát nesly právě Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Dotace z podpůrných fondů přitom tvoří až tři čtvrtiny všech peněz, které mohou Češi, Poláci a další v následujících letech z unie dostat.
Výměnou za škrty navrhují Britové nováčkům například lepší podmínky pro čerpání unijních peněz, podle zdroje v Bruselu blízkého jednání je to však jen trik. „Nové státy by se neměly nechat vydírat ve snaze mít rozpočet co nejdříve schválený. Výsledek britského návrhu je totiž stejný, ať už ho vezmeme z jakéhokoli konce: méně peněz chudým, více bohatým,“ řekl zástupce unie, který si nepřál být jmenován, a Blairův záměr označil za „brutální“.
Na obranu postkomunistických zemí včera vystoupila také evropská komisařka pro rozpočet Dalia Grybauskaite. Podle ní je důležité, aby největší část úspor nenesli ti nejpotřebnější.
„Vypadá to však, že tomu je právě tak. Novým státům se škrtne třikrát víc než starým,“ řekla litevská eurokomisařka. Blair podle ní zvolil krátkozrakou politickou strategii, která zpochybňuje princip solidarity v klubu a také samo rozšíření. „Jsme svědky nerovného zacházení s nováčky a používání dvojího metru v unii,“ dodala Dalia Grybauskaite.
Slovensko, slabý článek
Středoevropští premiéři se už proti britskému návrhu ohradili, ale každý s jinou intenzitou. Zatímco šéf polské vlády už řekl, že radši odjede ze summitu v Bruselu s prázdnou, než by přistoupil na špatný kompromis, český premiér Jiří Paroubek volil mírnější slova: dohodu si přeje a věří, že nakonec bude přijatelná.
Právě rozdíly uvnitř visegrádské čtyřky oslabují možnou opozici vůči Blairovi. Slovensko se například netají tím, že jeho prioritou při jednání o rozpočtu bude získat víc peněz z unie na zaplacení odstávky jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích a v Bruselu je veřejným tajemstvím, že pokud na dnešním setkání Blair vyjde Mikuláši Dzurindovi vstříc, se slovenským odporem vůči rozpočtu nemohou Češi s Poláky a Maďary dlouho počítat.
Historie visegrádských iniciativ vůči unii navíc ukazuje, že jednota vydržela vždy jen na počátku: když se lámal chleba, šla si každá země nekompromisně za svým. A právě na to podle analytiků nyní britský premiér Tony Blair jednoznačně spoléhá.
