Postkomunistické země mají v oblasti práv zdravotně postižených stále co dohánět, řekl místopředseda Národní rada osob se zdravotním postižením ČR (NRZP) Jiří Morávek.
Česko se k přijetí antidiskriminačního zákona zavázalo a mělo ho přijmout již při vstupu do EU v roce 2004. Prezident Václav Klaus ho loni v květnu vetoval. Podle něj je norma zbytečná, kontraproduktivní a nekvalitní.
Poslanecká sněmovna měla o vetu poprvé hlasovat už loni v červnu. Dodnes se tak nestalo. Další dějství by se mělo odehrát na březnové schůzi. Pokud ČR nesplní závazek a zákon nepřijme, hrozí zemi žaloby a pokuty od Evropské komise.
Morávek řekl, že evropská organizace, která nyní zasedá v Praze, se nechce nijak vměšovat do vnitřních záležitostí České republiky. Proto prý ani nehodnotí fakt, že zasedá v zemi, která antidiskriminační legislativu dosud nepřijala.
I v zemích, které antidisktiminační normu již přijaly, se podle Morávka stále objevují problémy. Lidé se zdravotním postižením se jen těžko domáhají svých práv, například v oblasti zaměstnávání. "Těžko někomu dokážete, že nevzal postiženého do práce jen proto, že je postižený," řekl Morávek.
Úroveň práv handicapovaných se nedá měřit jen kvalitou zákonné úpravy. "Je to spíše v myšlení lidí, než v legislativním rámci, ale pokud to není legislativou ošetřeno, tak ta vymahatelnost není žádná," dodal Morávek.
Organizování víkendového zasedání předsednictva EDF není jedinou aktivitou NRZP v rámci českého předsednictví EU. Rada se snaží využít tento půlrok k rozšíření projektu takzvaných euroklíčů. Jde o univerzální klíčky pro handicapované, jimiž si mohou odemknout například bezbariérové toalety na dálnicích nebo například plošiny a výtahy v metru. Projekt funguje třeba v Německu a slibně se rozjíždí v Česku a dalších nových zemích EU. V Česku je 60 míst, kde se dá klíč použít, v celé Evropě je jich zatím zhruba 100 tisíc.
