Bulharsko a Rumunsko rozšíří evropskou pětadvacítku v lednu 2007. Trh práce jim z členských států uvolní Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Polsko a Slovensko. Omezení hodlají zavést Dánsko, Irsko, Lucembursko, Španělsko a Británie. Ostatní ještě nerozhodli.
Přístup na pracovní trhy ve většině starých členských států měli po rozšíření EU omezený i Češi a ostatní občané nových členů. Nyní se mohou volně ucházet o místo v osmi starých a osmi nových zemích, další státy zjednodušily administrativní řízení. Česká strana usiluje o to, aby bariéry padly všude. Německo a Rakousko je zatím chtějí zachovat až do roku 2011.
Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) míní, že pokud by Česko bránilo Bulharům a Rumunům v přístupu na trh práce, výrazně by tím oslabilo svou vyjednávací pozici. Možnosti chránit svůj pracovní trh v případě ohrožení se ale ČR úplně nezříká.
Přechodná období se nevztahují na živnostníky a podnikatele či na vysílané zaměstnance. Podle zkušeností ze starých členských států mnozí lidé legalizují své zaměstnání právě fiktivní živností. Například v Německu se mezi cizinci rozšířily takzvané Ich-AG (akciová společnost Já), tedy firmy jednotlivců. Podle ministerstva práce tak přechodná období mohou nahrávat i práci na černo a tzv. švarcsystému.
Podle předpokladů českých úřadů by bulharští a rumunští občané trh práce ohrozit neměli. Ministerská zpráva uvádí, že migrace z Bulharska do Česka je poměrně malá a počty příchozích výrazně nerostou. Ani projekt k přilákání zahraničních odborníků, díky němuž mohou Bulhaři a lidé z dalších států získat v ČR povolení k trvalému pobytu už za dva a půl roku, situaci nezměnil.
Podle bulharského průzkumu by se Bulhaři vydali spíš do Španělska a Německa. Pro Rumuny by se kvůli jazykové příbuznosti mohly stát cílem Francie, Itálie a Španělsko. Podle studií je migrační potenciál Rumunů a Bulharů dvakrát vyšší než u lidí z Polska a Pobaltí, kteří jsou mnohem víc než Češi ochotni jít za prací do ciziny.
Přístup na pracovní trhy ve většině starých členských států měli po rozšíření EU omezený i Češi a ostatní občané nových členů. Nyní se mohou volně ucházet o místo v osmi starých a osmi nových zemích, další státy zjednodušily administrativní řízení. Česká strana usiluje o to, aby bariéry padly všude. Německo a Rakousko je zatím chtějí zachovat až do roku 2011.
Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) míní, že pokud by Česko bránilo Bulharům a Rumunům v přístupu na trh práce, výrazně by tím oslabilo svou vyjednávací pozici. Možnosti chránit svůj pracovní trh v případě ohrožení se ale ČR úplně nezříká.
Přechodná období se nevztahují na živnostníky a podnikatele či na vysílané zaměstnance. Podle zkušeností ze starých členských států mnozí lidé legalizují své zaměstnání právě fiktivní živností. Například v Německu se mezi cizinci rozšířily takzvané Ich-AG (akciová společnost Já), tedy firmy jednotlivců. Podle ministerstva práce tak přechodná období mohou nahrávat i práci na černo a tzv. švarcsystému.
Podle předpokladů českých úřadů by bulharští a rumunští občané trh práce ohrozit neměli. Ministerská zpráva uvádí, že migrace z Bulharska do Česka je poměrně malá a počty příchozích výrazně nerostou. Ani projekt k přilákání zahraničních odborníků, díky němuž mohou Bulhaři a lidé z dalších států získat v ČR povolení k trvalému pobytu už za dva a půl roku, situaci nezměnil.
Podle bulharského průzkumu by se Bulhaři vydali spíš do Španělska a Německa. Pro Rumuny by se kvůli jazykové příbuznosti mohly stát cílem Francie, Itálie a Španělsko. Podle studií je migrační potenciál Rumunů a Bulharů dvakrát vyšší než u lidí z Polska a Pobaltí, kteří jsou mnohem víc než Češi ochotni jít za prací do ciziny.
