Česko tak bude mít větší šanci využít většinu z bezmála čtyřiadvaceti miliard eur, o které si bude moct v příštích sedmi letech říct. Zatímco dosud Brusel platil maximálně 75 procent dané investice nyní to bude až 85 procent. Regiony tedy budou potřebovat méně peněz na spolufinancování a prodlužuje se i doba, během níž bude nutné peníze vyčerpat -- ze tří let na čtyři roky do roku 2010.
Zejména města tlačila na to, aby se z bruselských dotací dala zaplatit daň z přidané hodnoty z daného projektu a také to nová pravidla obsahují. Stejně jako možnost financovat z Bruselu opravu panelákových sídlišť nebo chráněných domů, koupit lékařské přístroje do nemocnic anebo postavit nové kino -- to všechno současná pravidla neumožňovala.
Naopak zpřísní se zpětná kontrola nad investovanými penězi. „Pravidla jsou lépe nastavená s ohledem na nové členské státy, ale dostaneme také relativně méně peněz, než jsme žádali,“ řekl k tomu český velvyslanec při unii Jan Kohout. I tak ale Česko může dostat v přepočtu přes 660 miliard korun, což je nejvíc na hlavu ze všech nových členských států a téměř čtyřikrát víc než na co má nárok nyní.
Dosavadní česká bilance čerpání eurodotací přitom nebyla slavná: v nedávno zveřejněné tabulce skončila země mezi deseti nováčky na předposledním místě, když si dosud řekla jen o 18 procent peněz vyčleněných pro něj po vstupu do konce letoška.
Česká vláda se nicméně neobává, že příval bruselských miliard nezvládne: ministr pro místní rozvoj Radko Martínek prohlásil že jeho rezort pracuje na zlehčení systému, jak žadatelům o dotace peníze snáze uvolnit z centrálního českého účtu, což je hlavní zdejší problém, proč se čerpání zpožďuje. Stejně mluví i Kohout: „Domácí příprava potřebných dokumentů se zrychlila a pokud to vydrží, nějaké dramatické zpoždění a tím pádem ztráta peněz nám nehrozí.“
Brusel nicméně ještě musí schválit vládní plán, na co se by peníze evropských daňových poplatníků měly v Česku použít. Evropská komise tlačí na to, aby se nenalily jen do dálnic či čističek odpadních vod, ale také na vědu, výzkum a obecně lehké ekonomiky. Na tyto věci dosud Česko používá zhruba 40 procent eurodotací, cíl unie - byť pro nováčky nepovinný - je tu 60 procent. Lidé v komisi proto Česko a další nové státy už varovali, že pokud jejich plán nebude s těmito investicemi počítat, nedostanou na něj nutné razítko Bruselu. Praha svoji definitivní představu do Bruselu ještě neposlala.
Pravidla pro čerpání fondů musí nyní schválit ještě národní ministři - stane se tak zřejmě už zítra - a také evropští poslanci. Ti by se k věci měli dostat v červenci.
