Američané opustili základnu Bagrám v noci a neřekli nám to, zlobí se afghánský generál |
Symbolickým přelomem se stal odchod z Bagrámu, největší americké vojenské základny v zemi. Američané ji opustili narychlo v noci na 2. července a nyní v Afghánistánu zůstává už jen asi 600 příslušníků jejich armády. Z velké části jde o ochranku amerického velvyslanectví v Kábulu. Podle generála Austina Millera, velitele spojeneckých vojsk v zemi „je stahování hotovo z 90 procent“.
  |
Předchozí americký prezident Donald Trump původně oznámil stažení z Afghánistánu do 1. května 2021. Jeho nástupce Joe Biden sice tento termín symbolicky posunul na 11. září 2021 – tedy na 20. výročí teroristických útoků na newyorské mrakodrapy, ale včera oznámil, že mise USA v Afghánistánu skončí již 31. srpna. A dodal, že Tálibán je podle něj vojensky nejsilnější od roku 2001.
Právě obavami z toho, že Afghánistán poskytuje základnu pro působení islamistických teroristů, Američané zdůvodnili invazi do země v říjnu 2001. Od té doby se v Afghánistánu vystřídaly statisíce vojáků USA a jejich spojenců – a více než 3500 (včetně 14 Čechů) jich tam přišlo o život.
Tálibán se vrací v plné síle
Na pozadí spojeneckého stahování rostou územní zisky Tálibánu, který se nikdy nesmířil nejen s přítomností cizích vojsk v Afghánistánu, ale zůstává v opozici i vůči afghánské vládě. Jen za poslední týden byly hlášeny územní zisky Tálibánu hned v několika oblastech a vyskytly se i případy, kdy se vládní vojáci vzdávali tálibáncům bez boje.
Američané po 20 letech opustili základnu Bagrám, předali ji afghánské armádě |
Paralelně probíhají v Teheránu jednání mezi zástupci afghánské vlády a Tálibánu o budoucím sdílení moci, zatím však bez hmatatelných výsledků. Írán má na klidu v sousední zemi zájem i kvůli milionům afghánských uprchlíků na svém území – otevřená občanská válka v Afghánistánu by tento proud mohla ještě posílit.
Své zájmy má ale v Afghánistánu i mocnost, jejíž vojáci se tam – tehdy v jednotkách Sovětské armády – již jednou nepříjemně spálili: Rusko. Sovětský svaz vtrhl do Afghánistánu na konci roku 1979, porazit vzbouřené mudžáhidy se mu však nepodařilo. Sovětské jednotky se o deset let později pod tíhou desetitisícových ztrát a obrovských finančních nákladů musely potupně stáhnout.
Ruská divoká karta
I po této temné zkušenosti teď Rusové vyjadřují jasný záměr se v Afghánistánu znovu angažovat. Rétorika Moskvy těchto dní připomíná situaci těsně před tím, než Rusko v roce 2015 aktivně vstoupilo do syrské občanské války. A Rusové jsou v Sýrii dodnes.
VLACH: Češi stojí po stažení z Afghánistánu před úkolem připravit se na obranu vlastního území |
Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se v Afghánistánu nebezpečně rozrůstá Islámský stát, a to „přímo na hranici se spojenci Ruska“. Spojenci Lavrov myslel hlavně Tádžikistán, který je, stejně jako Rusko a některé další postsovětské státy, členem Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB). Dušanbe totiž tento týden požádalo členské země OSKB o pomoc „v souvislosti s bezpečnostními hrozbami pocházejícími z Afghánistánu“.
Reakce Moskvy byla rychlá: „Bude-li to potřeba k ochraně našich spojenců, uděláme, co bude v našich silách,“ řekl Lavrov.
Rychlá byla i odpověď Tálibánu. Jeho delegace včera v Moskvě ujišťovala zvláštního zmocněnce ruského prezidenta pro Afghánistán, že nenaruší hranice středoasijských zemí. Zároveň garantovala bezpečnost diplomatických a konzulárních misí cizích zemí na území Afghánistánu, informovala ruská tisková agentura TASS.
