Ze čtyřlístku nejbližších má jistou pozici jen Condoleezza Riceová. Colin Powell odešel po konci prvního prezidentského období, během nějž při zákulisních bojích neustále tahal za kratší konec. Bushův politický guru Karl Rove má před sebou vidinu vleklého soudu za roli v aféře Plamegate, která otřásla důvěrou Američanů v Bílý dům. A dokonce i nedotknutelná „šedá eminence“ Bílého domu - viceprezident Dick Cheney - ztratil na významu. Podle některých republikánů začíná být dokonce pro prezidenta přítěží.
Jak poznamenává časopis Time, poslední dobou už Cheney není samostatná síla v Bílém domě. Stal se jen jedním z mnoha poradců. Cheney často pro Bushe rozráží mediální vody a tvrdě útočí na kritiky. Na oplátku je připraven přijmout i většinu úderů, které by jinak mířily na prezidenta.
Ani on ovšem není zvyklý na takový příval kritiky, jaký se na jeho hlavu sesypal v posledních dnech. V rozpětí několika dní ho bývalý šéf CIA označil za „viceprezidenta pro mučení“ a někdejší poradce ministra zahraničí Powella připustil, že by mohl být Cheney obviněn z válečných zločinů. „Obhajoba teroru je určitě zločin v Americe. A předpokládám... že je to i mezinárodní zločin,“ řekl rádiu BBC plukovník Lawrence Wilkerson.
Cheney je pověstný tím, že mu mizivá obliba u veřejnosti nevadí. Konzervativci, včetně některých republikánských kongresmanů, jejichž křesla budou za necelý rok v sázce, ale mají obavy. „Cheneyho válka polyká Bushovo prezidentství. Cenou za Irák je všechno, čeho Bush chtěl dosáhnout,“ řekl Time jeden z předních konzervativců. „Klika“ Rumsfeld-Cheney se podle plukovníka Wilkersona postarala o to, aby americká zahraniční politika vyhovovala jejich přáním. To se podle něj projevilo i v přístupu k zajatcům. „Jestřábové“ jako Cheney nechtěli žádná omezení, Powell a někdy i Riceová požadovali dodržování Ženevských konvencí. Bush zvolil kompromis. Ale i ten byl podle Wilkersona málo, a tak si prý „udělali, v podstatě co chtěli“.
Zdánlivě nezničitelný viceprezident má nyní těžší a těžší pozici. Čím dál častěji jen zlostně odráží kritiku a naráží u „svých“. Tak dopadl například jeho pokus vyjmout CIA ze zákazu mučení vězňů. Krajně nepopulární metody odsoudila naprostá většina senátorů (včetně těch republikánských) a Cheneymu zbyla nálepka „prezidenta pro mučení“. „Co jiného je, když omlouvá mučení?“ komentoval to pro britskou televizi ITV někdejší šéf CIA admirál Stansfield Turner.
