Neděle 29. ledna 2023, svátek má Zdislava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Do Chorvatska bez kontrol. Od ledna je v Schengenu, Bulhaři a Rumuni si počkají

Rovinjské pláže jsou považovány za nejkrásnější v Chorvatsku. foto: Shutterstock

Ministři vnitra členských zemí Evropské unie schválili vstup Chorvatska do schengenského prostoru. Cestující ze zóny volného pohybu včetně Čechů tam budou moci dojet bez hraničních kontrol od začátku příštího roku. Rozhodnutí oznámilo české předsednictví v Radě EU. Na přijetí Rumunska a Bulharska se však politici neshodli. Zástupci obou zemí vyjádřili své zklamání.
  14:57aktualizováno  17:12

„Chorvatsko získalo jednomyslnou podporu Rady pro vnitřní věci a spravedlnost, 1. ledna 2023 se stáváme členem Schengenu!“ reagoval na Twitteru chorvatský premiér Andrej Plenković.

Evropský bezhraniční prostor se rozrůstá po více než deseti letech, jako poslední se v roce 2011 připojilo Lichtenštejnsko. Chorvatsko je členem EU od roku 2013 a o zařazení mezi schengenské státy požádalo o tři roky později.

Vstup do Schengenu se stane skutečností současně s dalším významným krokem v evropské integraci země, tedy přijetím eura. Zavedení společné měny v Chorvatsku odsouhlasili unijní ministři financí v červenci.

„Jsem si jist, že Chorvatsko dnes přijmeme,“ řekl český ministr vnitra Vít Rakušan před klíčovou schůzkou. „Myslím, že to je obrovský úspěch našeho předsednictví (v Radě EU) a také obrovský úspěch všech debat, které jsme absolvovali,“ pokračoval. Následné schválení Chorvatska označil za velkou úlevu pro Čechy. „Znamená to cestování bez pasu, znamená to cestování bez hraničních kontrol,“ řekl novinářům v Bruselu.

Oblíbená letní destinace turistů nejen z Česka se tak od 1. ledna stane sedmadvacátým členem evropské zóny volného pohybu. Uvolnění kontrol nastane na chorvatských hranicích se Slovinskem a Maďarskem. Kontroly nebudou muset absolvovat ani lidé přijíždějící z jiných schengenských zemí po moři.

Při letech do Chorvatska pak kontroly odpadnou ke konci března, neboť tento krok je tradičně svázán se střídáním zimního a letního času.

Aktuálně zónu volného pohybu tvoří dvaadvacet unijních zemí včetně Česka a dále Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Irsko se podílí částečně, dále však provádí kontroly na hranicích. De facto jsou součástí schengenského prostoru i Monako, San Marino a Vatikán.

Eurokomisařka Ylva Johanssonová následně potvrdila, že na přijetí Rumunska a Bulharska se ministři vnitra neshodli. „Lhala bych vám, kdybych vám neřekla, že jsem také zklamaná,“ řekla.

Podle ní byl proti vstupu Rumunska do schengenu jeden členský stát a proti Bulharsku dva. Ministr Rakušan vyjádřil nad vývojem politování. „Jsem přesvědčen, že jejich čas brzy přijde,“ dodal.

Rumunský premiér Nicolae Ciuca dal najevo, že ho chybějící podpora pro vstup jeho země do Schengenu zklamala. Řekl, že Rumunsko bude nadále o přijetí do prostoru bez hraničních kontrol usilovat. Podobně se vyjádřil i bulharský ministr zahraničí Nikolaj Milkov, řekl, že Bulharsko možná bude chtít o věci mluvit na summitu EU, který se koná příští týden.

Vstup těchto zemí blokuje Rakousko, jakkoli podle Evropské komise už přes deset let splňují podmínky. Rakouský ministr vnitra Gerhard Karner při příchodu na jednání potvrdil, že Vídeň vstup Rumunska a Bulharska nehodlá podpořit.

Ciuca řekl, že „neflexibilnímu postoji Rakouska nerozumí“. Vídeň svoje odmítnutí odůvodňuje tím, že přes Bulharsko i Rumunsko vedou cesty, po kterých převaděči lidí pašují migranty do Rakouska, první cílové země na takzvané balkánské cestě. Rakouské ministerstvo vnitra také poukazuje na to, že Rumuni zaujímají čtvrté místo mezi zeměmi, odkud pašeráci pocházejí.

Podle resortu 78 procent migrantů z Afghánistánu v Rakousku vypovědělo, že první zemí EU, do které vstoupili, bylo Bulharsko. V případě Maročanů to byly dvě třetiny. Polovina lidí z Bangladéše zase uvedla, že přicestovala přes Rumunsko. Do konce října požádalo v Rakousku o azyl skoro 90 tisíc lidí, což je oproti loňsku nárůst o více než 200 procent.

Rakousko přitom mohlo rozhodnutí zablokovat, neboť rozšíření schengenského prostoru vyžaduje jednomyslnou shodu všech států EU, které už do něj patří. Jistý odpor dávalo v uplynulých týdnech najevo také Nizozemsko, to se ovšem vymezovalo pouze proti přijetí Bulharska. Podle eurokomisaře Margaritise Schinase jsou tyto výhrady politické, neboť veškeré podmínky pro zrušení hraničních kontrol byly splněny.

„Rozšíření Schengenu znamená více kontrol a lepší kontroly, nikoli méně,“ prohlásil ráno. Evropská komise zároveň na čtvrtečním jednání předkládá plán, kterým reaguje na zvýšený provoz na takzvané západobalkánské migrační trase.

Mnohakilometrové kolony na hranicích s Chorvatskem jsou minulostí:

23. srpna 2020

Autoři: ,

Klamatéři: Byznysu se zranitelností snadno podlehnete i vy
Klamatéři: Byznysu se zranitelností snadno podlehnete i vy

Podvodníci dávno neprodávají jen předražené hrnce. Nyní na to jdou ještě rafinovaněji a nachytat mohou kohokoliv z nás. Upozorňuje na ně unikátní...

Mohlo by vás zajímat