Čínu sužuje odložená covidová pohroma. Svět se bojí restartu pandemie

„Nemocnice je zkrátka zahlcená od shora až dolů. Jednotka intenzivní péče je plná,“ říká lékař Howard Bernstein po „stresující“ službě v soukromé pekingské Sjednocené rodinné nemocnici. Plno podle něj mají i na pohotovosti, na oddělení pro pacienty s horečkami i v dalších částech nemocnice.

Přicházejí zejména starší lidé s covidem či obecně s příznaky respirační nemoci. Často je v jejich věku trápí další zdravotní problémy. Lidí čekajících na ošetření je čím dál víc. Lékař říká, že za víc než třicet let praxe nic podobného neviděl. Chybí volná lůžka, léky i personál.

„Spoustu lidí přijali do nemocnice. Ale jejich stav se ani za den či dva nezlepšuje, takže tu není žádný pohyb. Tím pádem lidé přicházejí na příjmové oddělení, ale už pak nemůžou jít nahoru do nemocničních pokojů. Celé dny jsou zaseklí na příjmu,“ líčí Bernstein.

Za poslední měsíc podle svých slov přešel ze situace, kdy během dne neošetřil žádného pacienta s covidem, do stavu, kdy jich prohlédne desítky denně. „Myslím si, že na toto jsme nebyli vůbec připravení,“ poznamenává a i další jeho kolegové napříč Čínou to vnímají podobně.

Souhlasí s ním i někdejší šéfredaktor zpravodajského portálu South China Morning Post Wang Siang-wej. „Vláda své priority od začátku nastavila špatně, což nedostatečnou přípravu ještě zhoršilo,“ napsal ve svém článku. „Peking utratil miliardy jüanů za prevenci místo za léčbu. Představte si, jak jiné to mohlo být, kdyby Peking všechny tyto peníze a zdroje nalil do zdravotnické infrastruktury,“ dodává.

Třeba lékařka Sonia Jutard-Bourreauová ze soukromé nemocnice Raffles v Pekingu říká, že počet pacientů je u nich teď pětkrát až šestkrát vyšší než normálně. Také zde jsou příchozí nemocní výrazně starší než jen o pár dnů dřív, v průměru jim teď je kolem sedmdesáti let.

„Je to pořád ten samý profil. Většinou jde o neočkované pacienty,“ vypráví s tím, že lidé do její nemocnice chodí z důvodu, že okolní střediska už jsou beznadějně plná, ale i proto, že doufají, že si zde budou moci koupit proticovidový lék Paxlovid.

Ten se totiž těžce shání. „Chtějí ten lék jako náhradu za vakcíny, ale takto to nefunguje. Lék nenahrazuje očkování,“ kritizuje Jutard-Bourreauová.

Upozorňuje, že se lékaři při předepisování léku řídí přísnými kritérii. V některých nemocnicích ho navíc vůbec nemají a lidem mohou dát jen „obyčejné“ léky na snižování teploty a proti kašli.

Čína sice vyvinula své vlastní vakcíny, ale ty se v boji s koronavirem neosvědčily tolik jako očkovací látky vyvinuté na Západě. V nedostatečně proočkované populaci se teď virus bleskově šíří a lékaři se nejvíc obávají právě o nejstarší obyvatele.

Německá vláda už oznámila, že do Číny pošle zhruba 20 tisíc dávek vakcíny od firem Pfizer a BioNtech.

Zatím by se měly rozdělit mezi tamní expaty z Německa, ovšem kancléř Olaf Scholz podle BBC tlačil na to, aby bylo očkování dostupné i pro čínské občany. Jde o vůbec první zahraniční vakcínu, která do Číny od začátku pandemie zamíří, podotýká britská stanice.

Lékařka Jutard-Bourreauová žije v Číně už zhruba deset let a obává se, že to nejhorší z této vlny covidu do Pekingu teprve přijde. Zdravotníci z dalších částí Číny agentuře Reuters popsali, že v některých případech už jsou na hraně svých kapacit i vzhledem k tomu, že kvůli covidu či jinému onemocnění ulehla s horečkou také velká část zaměstnanců.

Zdravotní sestra z města Si-an například řekla, že se v posledních týdnech nakazilo pětačtyřicet z jednapadesáti sester na jejím oddělení a všichni členové týmu na pohotovosti. „Tolik kolegů je pozitivních. Téměř všechny doktory to semlelo,“ dodala sestra. Zaměstnanci teď podle ní mají nařízeno přijít do práce i v případě, že sami mají pozitivní test na covid a dokonce i pokud mají zvýšenou teplotu.

Na jedné psychiatrii v provincii Chu-pej zase přestali přijímat pacienty, protože práceschopná je jen polovina zdravotníků. „Bojím se, že pokud začne nějaký pacient vyvádět, budu ho muset kurtovat, ale to sami nedokážete. Není to situace, ve které byste chtěli být,“ popisuje tamní sestra, jež podle svých slov pracuje šestnáct hodin denně v nevhodných podmínkách.

Čína vše zažívá s tříletým zpožděním

V některých venkovských částech země byli na pomoc povoláni lékaři v důchodu a studenti medicíny. Čína zkrátka nyní se zpožděním zažívá to, co už pro je zbytek světa včetně Česka jen tíživou vzpomínkou.

Nemocných tam začalo dramaticky přibývat od chvíle, kdy vláda uvolnila nekonečná hygienická opatření. Kvůli koronaviru, který se začal šířit právě z Číny, dlouho prosazovala politiku takzvané nulové tolerance a s ní související přísná opatření. Ta však v listopadu vyvolala na čínské poměry rozsáhlé protesty v ulicích, při kterých někteří dokonce požadovali odstoupení prezidenta Si Ťin-pchinga.

Po prosincovém obratu dala vláda šíření koronaviru víceméně volný průběh. A země teď zažívá jednu z nejsilnějších vln za poslední tři roky. Mezinárodní experti odhadují, že denní přírůstky nakažených se v zemi s 1,4 miliardy obyvatel pohybují kolem milionu případů. Oficiální čísla nejsou známá, podle portálu Nikkei Asia však na veřejnost unikl odhad čínské Národní zdravotnické komise.

Ten hovoří o více než 240 milionech infikovaných lidí jen za prosinec. K 25. prosinci portál uváděl, že už se nakazilo zhruba 18 procent čínské populace. V Pekingu a provincii S’-čchuan pak hovoří o více než 50 procentech.

Čínské úřady nejprve uvedly, že nebudou zveřejňovat počty lidí, kteří se sice infikovali koronavirem, ale nemají příznaky. „To není medicína, ale politika. Pokud teď umírají s covidem v těle, je to kvůli covidu. Míra úmrtnosti je politická hodnota, nikoliv medicínská,“ rozčiluje se Jutard-Bourreauová. Později úřady sdělily, že denní statistiky nákaz nebudou zveřejňovat vůbec, protože po ukončení plošného testování občanů je nelze spolehlivě určit.

Podle úterního oznámení bude Peking přírůstky nakažených publikovat jednou za měsíc. Mrtví k úterý za posledních sedm dní podle oficiálních statistik přibyli pouze tři. Britská datová společnost Airfinity přitom odhadla, že v Číně momentálně umírá až pět tisíc nakažených denně.

Zatímco svět se už s nebezpečným virem vypořádal a někteří odborníci dokonce pandemii prohlašují za ukončenou (viz box), čínské nemocnice nestíhají. Před budovami se tvoří dlouhé fronty, lidé jsou ošetřováni i venku. Extrémní tlak na zdravotnický systém navíc přináší i další komplikace.

Třeba odběr krve. „Potřebujeme krev pro pět set lidí každý den, ale nedosáhneme ani ke stovce. Urgentní péče o těhotné ženy a kriticky nemocné pacienty je těžší,“ říká pracovník transfuzního centra v Kchun-mingu, hlavním městě provincie Jün-nan na jihozápadě Číny. Záchranáři zase nezvládají objet všechny, kteří si volají sanitku.

Vedení Šanghaje už proto vyzvalo občany, aby se na tísňovou linku neobraceli ve chvílích, kdy mají jen horečku nebo jsou příznaky nemoci mírné. S obří poptávkou navíc napříč lidnatou zemí bojují i krematoria.

Číňané chtějí cestovat

V této situaci čínský režim oznámil, že od 8. ledna přestane po zahraničních turistech vyžadovat odchod do karantény. Bude jim stačit negativní PCR test. A stejně tak čínští obyvatelé mohou po třech letech znovu cestovat. Už nyní zaplavili internetové stránky cestovních kanceláří.

Velká čínská cestovní agentura Ctrip uvedla, že do půl hodiny po vydání zprávy o chystaném otevření hranic vzrostlo vyhledávání populárních destinací desetinásobně. Největší zájem byl o Macao, Hongkong, Japonsko, Thajsko a Jižní Koreu. Data serveru Trip.com ukázala, že rezervace zahraničních letů stouply za den o více než 250 procent.

Na nadšené přivítání by se však Číňané příliš těšit neměli. Druhé kolo pandemie je to poslední, co by si vlády ostatních zemí přály. Třeba japonský premiér Fumio Kišida už oznámil, že jeho země bude pro cestující z pevninské Číny vyžadovat negativní test na covid. Lidé by navíc měli jít na týden do karantény, píše list The Guardian.

Japonská vláda rovněž nedovolí leteckým společnostem výrazně navýšit počet letů z Číny. I další země zvažují omezení pro čínské turisty. Americké úřady v této souvislosti zmiňují „nedostatek transparentních dat, včetně genomového sekvenování virů“. Kromě Japonska bude negativní test na covid žádat také Indie. „Světová zdravotnická organizace je velmi znepokojena vývojem situace v Číně,“ řekl ve středu předseda WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

A reakce Číny? Vládní mluvčí k cestovním omezením v Indii a Japonsku poznamenal, že by se „covidová opatření měla být vědecky podložená, umírněná a neměla by ovlivňovat běžný pohyb jednotlivců.“

Nová opatření zavedla ve středu odpoledne i Itálie. Ministr zdravotnictví Orazio Schillaci nařídil povinné testování všech cestujících z Číny, včetně těch, pro které je Itálie jen tranzitní zemí. U odebraných vzorků se bude také zkoumat varianta koronaviru. „Opatření je nezbytné pro zaručení trasování a zachycení možných variant viru a pro ochranu italského obyvatelstva,“ napsal deník Corriere della Sera.