„Jsou tam určité společné body a další myšlenky, na kterých se neshodneme, ale je to alespoň něco,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci nazvané „Únor. Rok nezlomnosti“. Důležitější než slova podle něj budou až konkrétní činy. Plánuje se také setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. „Bylo by to prospěšné pro obě strany,“ řekl.
Konferenci k výročí ruské invaze zahájil minutou ticha a pak mimo jiné ocenil, že Peking v plánu s názvem Čínské stanovisko k politickému urovnání ukrajinské krize myslel na jadernou bezpečnost i územní celistvost, i když o ní hovoří pouze obecně.
Čína v plánu mimo jiné vybízí, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo, ke zřízení humanitárních koridorů a zajištění vývozu obilí, jehož přerušení způsobilo globální zdražování potravin. Požaduje však i ukončení západních sankcí proti Rusku. „Je třeba se postavit hrozbě či použití jaderných zbraní,“ nabádá.
Poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak uvedl, že podstatou čínského mírového plánu není mír, ale „zmrazení války“ a pokračování ruské okupace ukrajinského území. „Ukrajinská pozice je známá – stažení ruských vojsk k hranicím z roku 1991,“ napsal Podoljak. Ukrajinská chargé d’affaires v Pekingu Žanna Leščynská prohlásila: „Ukrajina vnímá jako dobrý krok zapojení Číny do světových snah ukončit krizi“.
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že čínský plán podporuje. Kyjev by podle něj měl uznat novou územní realitu. Šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Leonid Sluckij považuje čínský návrh za „vyváženější“ oproti čtvrteční rezoluci Valného shromáždění OSN, v níž 141 zemí vyzvalo Rusko, aby okamžitě stáhlo své jednotky z Ukrajiny.
„V zásadě jde o plán ukončení hegemonie kolektivního Západu, plán odmítající záměnu ‚síly práva‘ za ‚právo síly‘, plán respektující rovné bezpečnostní zájmy zcela všech stran,“ napsal Sluckij na Telegramu.
Velvyslanec EU v Číně Jorge Toledo řekl, že Čína má jako člen RB OSN „zvláštní odpovědnost bránit a prosazovat hodnoty, které byly agresorem v této válce hrubě porušeny“.
Západ rozdmýchává konflikt, tvrdí Čína
Čína prohlašuje, že je v konfliktu neutrální, ale s Ruskem má silné vazby coby protiváhu vůči USA. Odmítla kritizovat ruskou invazi na Ukrajinu a vůbec ji označit za invazi, zatímco obviňuje Západ z vyprovokování a „rozdmýchávání“ konfliktu dodávkami zbraní Ukrajině.
Podle USA naopak Čína zvažuje, že Rusku poskytne zbraně a munici pro boje na Ukrajině. Německý týdeník Der Spiegel ve čtvrtek napsal, že Rusko jedná s čínským výrobcem o nákupu stovky dronů s termínem dodání v dubnu.
Mluvčí čínské diplomacie Wang řekl v pátek novinářům, že „v této věci se v poslední době objevilo mnoho dezinformací a měli bychom sledovat, kdo za nimi stojí“.
Mírový návrh podle agentury AP rozvíjí především dlouhodobě známá čínská stanoviska, včetně odkazu na nutnost zaručit „svrchovanost, nezávislost a územní celistvost všech zemí“. Také vybízí k ukončení „mentality studené války“, což bývá standardní termín pro to, co Peking považuje za hegemonii USA a zasahování do záležitostí jiných zemí.
„Bezpečnost jedné země nemůže být zajištěna na úkor bezpečnosti jiných zemí a regionální bezpečnost nemůže být zajištěna posílením či dokonce rozšířením vojenských bloků,“ citovala ruská státní agentura TASS z dokumentu, který vybízí přihlížet k „legitimním zájmům a obavám všech zemí v oblasti bezpečnosti“.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že „Čína nesdílela mírový plán, ale pouhý soubor principů“ a podobně se o něm vyjádřil i šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že čínské návrhy nemají přílišnou váhu, „protože Čína neodsoudila nelegální ruskou invazi“.
„Na ty principy se samozřejmě podíváme, ale prizmatem toho, že Čína si vybrala stranu,“ dodala von der Leyenová s odkazem na „bezmezné přátelství“, ke kterému se Čína s Ruskem zavázala už minulý rok.
Německá vláda čínský program „rezervovaně přijala“, uvedla však, že v něm chybí zásadní body, jako je stažení ruských vojsk z Ukrajiny. „Je důležité, aby teď Čína tyto body probrala přímo s Ukrajinou. To je jediná cesta k vyváženému řešení, které bere v potaz legitimní zájmy Ukrajiny,“ řekl podle Reuters vládní mluvčí.
Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková zdůraznila, že Ukrajina má právo se bránit. „Pokud se Ukrajina nyní přestane bránit, nebude to znamenat mír, ale konec Ukrajiny a konec našeho mezinárodního práva,“ citovala z videoprojevu Baerbockové agentura DPA.
Čína se ve čtvrtek zdržela hlasování, když Valné shromáždění OSN schválilo nezávaznou rezoluci, která vyzývá Rusko, aby ukončilo nepřátelství na Ukrajině a stáhlo svá vojska z napadené země.
Nejhorší pro mě byla Buča, přiznal Zelenskyj
Ruská vojska překročila hranice s Ukrajinou po měsících stupňujícího se napětí přesně před rokem, 24. února 2022, a zahájila tak agresi v plném rozsahu. „Vyhrajeme, protože pravda je na naší straně,“ řekl Zelenskyj s tím, že pokud spojenci Kyjeva dodrží své slovo a splní své úkoly, ukrajinské vítězství bude nevyhnutelné.
Prezident také vyzval k uspořádání summitu mezi zeměmi Latinské Ameriky a Afriky, s nimiž podle nich měla Ukrajina od získání samostatnosti více spolupracovat. „Myslím, že jsme promarnili velkou část naší nezávislosti. Ukrajina do této doby neměla žádné silné partnery. Chybí nám podpora ze strany Latinské Ameriky a afrického světadílu,“ uvedl prezident, podle kterého měl Kyjev na navázání partnerství třicet let.
Právě převážně africké a latinskoamerické země se ve čtvrtek zdržely nebo hlasovaly proti rezoluci, kterou přijalo Valné shromáždění OSN. Rusko v ní znovu vyzvalo, aby okamžitě stáhlo své jednotky z Ukrajiny. Text schválený vpředvečer prvního výročí invaze podpořilo 141 zemí.
Novináři z celého světa se při konferenci, která byla v rozporu s bezpečnostními protokoly jeho úřadu vysílaná živě, ptali Zelenského nejen na geopolitické záležitosti, ale i na osobní dojmy rok od začátku invaze.
Prezident se opět nevyhnul emocím, a to když odpovídal na otázku, který den byl pro něj za poslední rok nejhorší. „Buča. Byla to Buča,“ řekl se slzami v očích, když vzpomínal na svou první návštěvu města na předměstí Kyjeva, které se po osvobození loni na jaře stalo symbolem hrůz páchaných ruskými invazními vojsky.
Rusko také vyzval, aby svou agresi ukončilo. „Respektujte naše právo žít v naší zemi. Opusťte naše území. Přestaňte nás bombardovat,“ řekl Zelenskyj. „Přestaňte ničit naší infrastrukturu, energetiku, pitnou vodu,“ uvedl.
