„Co se děje na Ukrajině,“ uvedl Lovegrove na konferenci pořádané washingtonským Centrem pro strategické a mezinárodní studie, „je manifestace mnohem širšího souboje rozvíjejícího se ohledně nástupce mezinárodní řádu po studené válce. Tento zápas má hluboké důsledky,“ dodal.
Podle poradce pro britskou národní bezpečnost se rozhoduje o tom, zda „budeme žít ve světě, kde regionálně agresivní síly jako Čína a Rusko“ se pokouší prosadit svou nikým nekontrolovanou agendu založenou na principech „moc je síla“, nebo ve světě, kde „všechny státy mohou zajistit svou suverenitu“.
Dosažení druhého se jeví stále obtížnější kvůli technologickému rozvoji škodlivého potenciálu mnoha zbraní a jejich stále širší dostupnosti. „Vstupujeme do nového nebezpečného věku,“ myslí si Lovegrove.
„Nyní čelíme mnohem širšímu rozsahu strategických rizik a cest k eskalaci řízených rozvojem vědy a technologie, přechodu ke kybernetické válce a rozšiřující se konkurenci v nových oblastech, jako je vesmír a kyberprostor,“ uvedl poradce.
Největší nebezpečí ale vnímá poradce v staré hrozbě. Hrozba jaderného konfliktu je podle něj vyšší i než za studené války z jednoduchého důvodu. Tehdy proti sobě stály dva jaderné bloky, které si ale uvědomovaly riziko a měly otevřené komunikační kanály. Nyní je států s jadernými ambicemi víc a zároveň ochota k dialogu mnohem menší.
Čína jako hrozba
„Byli jsme schopni dosáhnout vzájemného porozumění doktríny (o neútočení), která dnes absentuje,“ říká Lovegrove s odkazem nejen na Čínu a Rusko, ale i Írán i Severní Koreu. „Dnes nesdílíme tytéž základy s jinými státy, které nás mohou ohrožovat v budoucnu, zvláště pak s Čínou.“
Bývalý britský ministr financí Rishi Sunak, který se nyní uchází o post premiéra země, označil Čínu za „největší hrozbu pro Británii a světovou ekonomickou a národní bezpečnost v dlouhodobém termínu“. Před Čínou varovala i jeho protikandidátka na pozici britského premiéra Liz Trussová. Peking vyzval Británii k umírněnosti.
Pentagon označil Čínu za největší vojenskou hrozbu pro USA. Lovegrove ale oceňuje, že i přes vzájemnou nedůvěru obě země spolu komunikují. Prezident Joe Biden mluvil ve čtvrtek se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, jenž jej ohledně Tchaj-wanu varoval před „zahráváním si s ohněm“.
Nedostatek komunikace
Mezi USA a Ruskem k podobným komunikačním setkáním nyní prakticky příliš nedochází. Reportér listu Politico zaslechl ruského ambasadora ve Washingtonu Anatolije Antonova, jak si stěžuje bývalému zvláštnímu vyslanci USA pro Afghánistán Zalmayi Khalilzadovi na nedostatek kontaktů mezi Ruskem a USA a srovnal současnou situaci s kubánskou krizí.
Američané zřejmě nechtějí s Rusy komunikovat, protože jim to přijde nevhodné kvůli probíhající válce. Odrazují je zřejmě i neúspěchy německé a francouzské diplomacie při jednáních s Rusy dosáhnout nějakého průlomu.
Americký ministr zahraničí Anthony Blinken vysvětlil svůj distanc od ruského protějšku Sergeje Lavrova, s nímž se osobně nesetkal od začátku války, tím, že nevnímá u Rusů ochotu se angažovat v smysluplné diplomatické konverzaci. „Pokud však uvidíme, že Rusko je připraveno zapojit se do jednání a ukončit tuto válku, samozřejmě se do toho zapojíme i my,“ řekl šéf americké diplomacie.
