„Nevidím důvod, proč ne,“ odpověděl ambasador na otázku novinářů stanice Al-Džazíra a dalších dvou médií, zda Čína podporuje cíle Kyjeva získat od Rusů všechna okupovaná teritoria. Což znamená i Krym.
„Respektujeme územní integritu všech zemí. Když Čína ustanovila vztahy se zeměmi bývalého Sovětského svazu, souhlasili jsme s tím,“ řekl Fu. Zdůraznil ale, že jde o „historické otázky, které musí vyjednat a vyřešit Rusko a Ukrajina“. „To je, za čím stojíme,“ dodal.
Fu v dubnu v rozhovoru s listem The New York Times řekl, že Čína neuznává ruské snahy o anexi ukrajinských území včetně Krymu či těch částí Donbasu, na kterých Ruskem podporovaní separatisté vyhlásili nezávislost na Ukrajině a založili Doněckou a Luhanskou lidovou republiku.
Ambasador trval na tom, že Čína není v konfliktu na ruské straně. Západ opakovaně Peking podezírá ze spojenectví s Moskvou, podle Fua ale vychází z „dezinterpretace“ prohlášení o „přátelství bez hranic“ Číny s Ruskem. „Je to jen rétorika,“ připustil Fu.
Čína se od začátku války snaží navenek zaujímat neutrální pozici. Ruskou agresi nepodpořila ani neodsoudila. Zároveň však pomáhá Moskvě ustát dopady hospodářské izolace ze strany Západu, čínská státní propaganda také často přejímá ruský pohled na konflikt.
Peking podle velvyslance neodsoudil invazi, protože rozumí ruské obranné válce proti údajné hrozbě a provokacím NATO, jimiž Rusko vpád do sousední země odůvodnilo. NATO i Ukrajina odmítají, že by Rusko ohrožovaly.
„Zastáváme se míru a věříme, že je důležité dosáhnout míru co nejdříve tím, že se neshody vyřeší u jednacího stolu,“ prohlásil Fu. Čína představila mírový plán. Kyjev uvedl, že je připraven s Pekingem na mírovém plánu spolupracovat, s některými jeho body ale nesouhlasí.
Fu si dříve postěžoval, že válka na Ukrajině vedla k ochlazení vztahů mezi EU a Čínou. „Tato krize nás postavila do velmi obtížné pozice, politicky řečeno,“ připustil ve svém prvním rozhovoru poté, co byl v prosinci jmenován na svou pozici.
Vyjádření ambasadora k válce na Ukrajině jsou neobvyklá. Čínští představitelé se obvykle snaží komentářů k tomuto tématu zdržovat.
EU v dubnu pobouřily výroky čínského velvyslance ve Francii Lu Ša-jie, který zpochybnil suverenitu postsovětských zemí s tím, že nemají efektivní status v mezinárodním právu. Lu odmítl uznat Krym za území náležející Ukrajině. Čínské ministerstvo zahraničí přispěchalo s ujištěním, že respektuje svrchovaný status zemí vzešlých z rozpadu SSSR roku 1991 a velvyslancovo vyjádření není oficiálním stanoviskem Pekingu.
