Čínský prezident varování Putinovi podle zdrojů přednesl během své státní návštěvy Ruska letos v březnu. Od té doby si čínští představitelé v soukromí připisují zásluhy za to, že přesvědčili ruského prezidenta, aby ustoupil od svých skrytých hrozeb použití atomové zbraně proti Ukrajině, píše Financial Times (FT).
Odrazení Putina od použití takové zbraně je důležitou součástí snah Pekingu o nápravu vztahů s Evropou, řekl vysoce postavený poradce čínské vlády. Ruská invaze na Ukrajinu totiž postavila Moskvu i jejího spojence Peking do sporu s velkou částí evropského kontinentu.
Čína se ve svých veřejných prohlášeních soustavně staví proti použití jaderných zbraní na Ukrajině, nicméně řada spojenců Kyjeva pochybovala o skutečném odhodlání Pekingu odradit Moskvu od jejich použití vzhledem ke spojenectví mezi Moskvou a Pekingem.
Varování čínského prezidenta jim však dodalo naději, že se Peking drží své veřejné rétoriky i za zavřenými dveřmi - a potenciálně hrozí důsledky pro čínsko-ruské vztahy, které by byly dostatečné k tomu, aby Putinovi zabránily v použití jaderné zbraně, píše FT.
Obáváte se, že Rusové použijí jaderné zbraně nebo odpálí jadernou elektrárnu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00středa 12. července 2023. Anketa je uzavřena.
Čínské ministerstvo zahraničních věcí na žádost o komentář zatím nereagovalo. Jeden z bývalých vládních úředníků však potvrdil, že čínský prezident Putinovi osobně řekl, aby se neuchyloval k použití jaderných zbraní. A poznamenal, že postoj Číny proti jejich použití byl zahrnut do jejího „mírového plánu“. Peking zveřejnil své návrhy na „urovnání ukrajinské krize“ v únoru - na první výročí vpádu ruských vojsk do sousední země.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu novináře odkázal na prohlášení obou zemí po návštěvě čínského prezidenta a dodal, že „vše ostatní je fikce“.
Pokud by Rusko použilo na Ukrajině jaderné zbraně, pro Čínu by to znamenalo samá negativa, uvedl jeden z nejmenovaných západních činitelů.
Ruská vojenská agrese v sousední zemi je do značné míry závislá na podpoře Číny, která Moskvě pomohla překonat hospodářské sankce, jež zemi vyloučily z důležitých globálních trhů a dodavatelských řetězců.
Loni dosáhl bilaterální obchod Číny s Ruskem rekordních 190 miliard dolarů (přes čtyři biliony Kč), protože Peking zvýšil nákupy ruských energetických surovin a umožnil Rusku dovoz klíčových technologií včetně mikročipů.
Západ by na použití jaderné zbraně reagoval
Varování čínského prezidenta podle FT naznačuje, že Peking má z války obavy, přestože Putin loni v říjnu ujišťoval, že taktický jaderný úder by neměl „politický ani vojenský smysl“.
Toto prohlášení přišlo uprostřed zvýšených obav na Západě, že by Rusko mohlo použít taktické jaderné zbraně v reakci na ponižující neúspěchy na Ukrajině. Spojené státy, Británie a Francie Kremlu sdělily, že pokud Rusko použije taktické jaderné zbraně, zasáhnou proti jeho silám konvenčními zbraněmi. Šéf Kremlu později upustil od své rétoriky a několik měsíců se o taktických jaderných zbraních veřejně nezmiňoval.
FT pak s odvoláním na lidi blízké Kremlu napsal, že Putin se nezávisle rozhodl, že použití taktických jaderných zbraní by Rusku na Ukrajině nepřineslo výhodu.
Kyjev mezitím varoval, že by Rusko mohlo místo toho způsobit havárii v Záporožské jaderné elektrárně, kterou ruské jednotky okupují od loňského března. Napětí kolem tohoto zařízení, které je největší svého druhu v Evropě, se v poslední době vyostřilo. Moskva tvrzení Ukrajiny, že se tam připravuje na útok, odmítá jako lež. A naopak obviňuje Kyjev, že tam chystá útok.
