„Chtěl bych vyzvat Čínu, aby přestala zastrašovat Tchaj-wan politicky i vojensky a aby převzala globální odpovědnost a společně s Tchaj-wanem usilovně pracovala na udržení míru a stability v Tchajwanské úžině a okolí. Tak, aby se svět nemusel obávat vypuknutí války,“ řekl Laj k tisícovkám svých příznivců. S tím, že Tchaj-wan nebude dělat ústupky v oblasti demokracie a svobody a mír je jedinou možností.
Čtyřiašedesátiletý prezident z liberální Demokratické pokrokové strany (DPP) rovněž poděkoval občanům ostrova, že „odmítli nechat se ovlivnit vnějšími silami a jasně bránili demokracii“. Byla to zjevná narážka na některé výroky zástupců Pekingu, kteří se před volbami snažili Laje očernit. Objevovaly se například hlasy, že je „potížistou a válečným štváčem“.
Co se na Tchaj-wanu vyplatí vidět? Bývalá nejvyšší budova světa, Čankajškův památník či zoo s pandami |
I v tomto kontextu podle britské stanice BBC Lajův inaugurační projev nebyl tak nesmířlivý, jak někteří možná čekali. „Bylo jasné, že šlo o projev připravený tak, aby neuchlácholil, ale ani si příliš neznepřátelil Čínskou komunistickou stranu,“ napsal britský zpravodajský web. I proto nejspíš zmínil spolupráci při cestě k hledání míru mezi ostrovem a pevninskou Čínou, shodují se zahraniční komentátoři.
„Obě strany patří Číně“
Peking i tak reagoval nesmlouvavě. „Ať se bude vnitropolitická situace na Tchaj-wanu vyvíjet jakkoli, nezmění to fakt, že obě strany (Tchajwanského) průlivu patří jedné a téže Číně,“ prohlásil mluvčí ministerstva zahraničí Wang Wen-pin. Došlo i k uvalení symbolických sankcí na tři americké firmy, které na ostrov dodávají zbraně.
Právě Američané jsou již dlouho největším (ne)spojencem Tchaj-peje. Oficiální diplomatické styky totiž USA s ostrovem nemají (ty má celkem pouze 12 států světa, většinou z Latinské Ameriky a Tichomoří – pozn. red.), ovšem zároveň tam platí za garanta bezpečnosti a velkého sympatizanta s tamní vládou.
Například v létě roku 2022 na Tchaj-wan zavítala i tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová, aby dala Tchaj-peji najevo podporu ze strany své země. Peking to považoval za provokaci a na krátkou dobu v blízkosti ostrova rozpoutal velké vojenské manévry, jež hrozily přerůst až ve válku.
Nyní Američané na inauguraci vyslali jen malou delegaci v čele s bývalým náměstkem ministra zahraničí Richardem Armitagem či bývalým ekonomickým poradcem Bílého domu Brianem Deesem. Jen na dálku Lajovi pogratuloval šéf americké diplomacie Antony Blinken. Z prezidentů států se pak na inauguraci objevili pouze Santiago Peňa (Paraguay), Hilda Heineová (Marshallovy ostrovy) a Surangel Whipps Jr. (Palau). Právě tyto státy patří mezi hrstku, která s Tchaj-pejí udržuje i oficiální diplomatické styky.
Dle listu Taipei Times je za tím zejména v tomto duchu nastavený mezinárodní řád. Geopoliticky významné státy oficiálně uznávají politiku jednotné Číny, která tvrdí, že Tchaj-wan je její součástí, protože jde o významného hráče. Jenž je navíc obchodním partnerem většiny z nich.
Od medicíny do čela země
V mládí se William Laj úspěšně věnoval studiu medicíny na Národní tchajwanské univerzitě v Tchaj-peji a poté na fakultě veřejného zdraví Harvardovy univerzity v USA. V politice se prosadil až ve druhé polovině 90. let.
Tchaj-wan jako neobjevený klenot Asie. Rychlovlakem se dostanete za makaky i krásnými plážemi |
Poprvé Laj získal křeslo v tchajwanském Národním shromáždění roku 1996. Od prosince 2010 do září 2017 byl starostou města Tchaj-nan, pak až do ledna 2019 stál v čele vlády. Od roku 2020 působil jako viceprezident celkem osm let sloužící Cchaj Jing-wen, která proslula svým tvrdým postojem vůči Pekingu.
V lednových volbách Laj zvítězil se ziskem 40 procent hlasů o asi 6,5 procenta před největším konkurentem z konzervativní Národní strany Kuomintang (KMT) Chou Jou-iem. Ten by byl pevninské Číně téměř jistě více nakloněn. Lajovou viceprezidentkou je navíc Hsiao Bi-khim. Ta poslední tři roky zastupovala Tchaj-wan v USA a je na sankčním seznamu Pekingu.
