„Upřímně řečeno, jsme docela znepokojeni možnou eskalací tohoto konfliktu,“ řekl Fu na akci pořádané Centrem evropské politiky v Bruselu. „A nevěříme, že pouze poskytnutí zbraní skutečně vyřeší celý problém.“
„Jsme znepokojeni lidmi, kteří mluví o úplném vítězství na bitevním poli. Věříme, že správné místo bude u jednacího stolu,“ dodal podle listu Politico Fu. Jeho slova přicházejí zrovna ve chvíli, kdy je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na návštěvě Bruselu.
Některé evropské země, především pobaltské státy, považují úplné vítězství Ukrajiny za jedinou záruku bezpečnosti v Evropě. Podporu ukrajinskému vítězství vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova je konečný cíl války na Ukrajině rozklad Ruska a jeho odevzdání jaderných zbraní.
Fu se stal velvyslancem Číny v EU v prosinci poté, co pozice nebyla obsazená po celý rok. Ve svém prvním rozhovoru pro South China Morning Post uvedl, že jeho cílem je depolitizovat vztahy EU a Číny. „Tato krize nás postavila do velmi obtížné pozice, politicky řečeno,“ připustil, že čínské vztahy s evropským blokem jsou kvůli ruské invazi pod velkým tlakem. Evropští činitelé opakovaně požadují, aby Peking vyvinul větší diplomatický nátlak na Moskvu a odsoudil ruský vpád.
Čína se od začátku války snaží navenek zaujímat neutrální pozici. Ruskou agresi nepodpořila ani neodsoudila, ani jednu stranu nepodporuje dodávkami vojenského materiálu. Zároveň však pomáhá Moskvě ustát dopady hospodářské izolace ze strany Západu, čínská státní propaganda také často přejímá ruský pohled na konflikt. Ruské obvinění, že USA podněcují napětí, zaznívá i z Číny.
Fu ve svém prvním rozhovoru obvinil USA, že nechtějí vidět konec války. „Víme, že někteří lidé z této krize profitují. Prodávají obrovské množství zbraní. A taktéž víme, kdo profituje z energetické krize, kterou evropské země zažívají,“ prohlásil.
Čína naopak nemá žádný zájem válku prodlužovat a usiluje o mírové řešení, zdůraznil velvyslanec. „Rusko a Ukrajina jsou dobří přátelé a my si nechceme vybírat mezi přáteli. To je naše startovní pozice,“ dodal.
Ruští i čínští nejvyšší představitelé zdůrazňují, že válka na Ukrajině vzájemné vztahy nenalomila. „Naše vazby jsou nejlepší v historii,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin během prosincového rozhovoru se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oba prezidenti uvedli, že hodlají posílit strategickou spolupráci.
Ukrajinské pochybnosti
Pokračující partnerství mezi oběma zeměmi vzbuzuje v Kyjevě otázky, zda má Ukrajina usilovat o těsnější vazby s Čínou. „Nejsem si jist, zda tyto vztahy mohou být stále strategické,“ řekl minulý měsíc zástupce ukrajinského ministra zahraničí Andrij Melnyk. Čínskou pozici ke konfliktu na Ukrajině označil za „méně a méně akceptovatelnou“ a odmítl, že by byla neutrální.
„Roky Ukrajina vnímala Čínu pouze z hlediska příležitostí. Ale od ruské invaze začali být ukrajinští experti vůči Číně mnohem kritičtější a vnímají, že může být riziko a výzva pro ukrajinské národní zájmy,“ řekl stanici Deutsche Welle Jurij Poita, ukrajinský expert z tchajwanského Institutu pro národní obranu a bezpečnostní výzkum.
Právě s Tchaj-wanem se Ukrajina sbližuje, Tchaj-pej na rozdíl od Pekingu totiž invazi jednoznačně odsoudila, v Kyjevu vidí i inspiraci pro boj s papírově silnějším nepřítelem.
Otázka Tchaj-wanu, který Čína považuje za svůj, je silným štěpícím bodem ve vztazích EU a Číny. Evropští činitelé ostrov navštěvují i přes odpor Pekingu. V listopadu také Evropský parlament zkritizoval čínské vojenské manévry v oblasti.
Fu varoval EU, aby s Tchaj-wanem nepodepisovala smlouvu o investicích. Vztahy Bruselu a Číny by to podle něho zásadně otřáslo.
31. ledna 2023 |
