V neděli to napsal list The New York Times (NYT). Dokumenty nalezené v libyjském hlavním městě Tripolisu podle něj ukazují, že čínské společnosti chtěly Kaddáfího straně přes zákaz OSN prodat raketomety, protitankové střely a další zbraně. Čína návštěvu libyjských činitelů potvrdila, žádné smlouvy ale podepsány nebyly.
Informaci dříve na svém webu přinesl kanadský list The Globe and Mail, jehož reportér údajně inkriminovaná akta našel ve smetí v tripoliské čtvrti obývané činiteli režimu.
Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že libyjští činitelé v Číně s několika zástupci místních zbrojovek jednali. Stalo se tak prý ale bez vědomí čínské vlády. "Čínské společnosti nepodepsaly zbrojní kontrakty ani nevyvezly armádní vybavení do Libye," prohlásila mluvčí čínské diplomacie Ťiang Jüová. Dodala, že příslušné úřady zabývající s obchodem se zbraněmi o návštěvě vědí.
ČTĚTE TAKÉ: |
Mluvčí povstaleckých sil uvedl, že rebelové mají důkazy o obchodování mezi Pekingem a Kaddáfím. Americké ministerstvo zahraničí i Pentagon podle NYT v neděli sdělily, že o takových stycích nic nevědí. Nejmenovaný vysoký činitel Severoatlantické aliance v Bruselu zprávu označil za vysoce nepravděpodobnou, uvedl ale, že s dokumenty uváděnými v článku kanadského listu obeznámen není. Také členové výboru OSN dohlížejícího nad sankcemi vůči Libyi podle NYT řekli, že nic kolem podobných kontraktů s Čínou se k nim nedoneslo.
Křehké vztahy mezi povstalci a Čínou
Dokumenty údajně obsahovaly poznámky libyjských bezpečnostních činitelů týkající se obchodní cesty do Pekingu z 16. července. Libyjce tam prý přijali zástupci tří zbrojovek, z nichž jednou byl koncern Norinco, který USA dříve vinily z prodeje zbraňových systémů do Íránu. Čínské firmy podle dokumentů navrhly dopravit zbraně do Libye přes třetí země jako Alžírsko nebo Jihoafrickou republiku. Tyto země se spolu s Čínou postavily proti březnové rezoluci OSN umožňující vojenskou intervenci v Libyi, dřívější letošní rezoluci OSN týkající se embarga na prodej zbraní do Libye ale vyjádřily podporu.
Zprávy v severoamerickém tisku představují další ránu pro již tak křehké vztahy mezi libyjskými rebely a Pekingem. Čína na čtvrteční mezinárodní konferenci podle rebelů podpořila požadavek Západu uvolnit Libyi asi 15 miliard dolarů ze zmrazených libyjských účtů v cizině. Politický orgán rebelů v Libyi zatím neuznala, připustila však "významnou roli" této rady po svržení Kaddáfího.
Čína je druhým největším odběratelem ropy na světě. Tři procenta objemu jejího dovozu loni tvořila libyjská ropa. Na konci srpna, kdy se Kaddáfího režim začal zásadním způsobem hroutit, Peking vyjádřil naději, že "vzájemně výhodné" ekonomické vztahy mezi oběma zeměmi budou pokračovat.
