Hillary Clintonová učinila dlouho očekávaný krok a zřízením nadačního výboru, který jí umožní získávat peníze na volební kampaň, udělala první krok k oficiální kandidatuře. Před několika dny ohlásil kandidaturu Barack Obama, senátor za Illinois.
"Po šesti letech George Bushe je načase obnovit naděje Ameriky," řekla Clintonová na videozáznamu, kde voliče vybízí k dialogu o zásadních otázkách, jako je zdravotnictví, sociální zabezpečení, energetika či válka v Iráku. Clintonová slíbila, že v příštích dvou letech udělá "maximum, aby omezila škody páchané Georgem Bushem". Senátorka v současnosti stále častěji kritizuje vedení války v Iráku a nedávno vyzvala ke stanovení maxima počtu amerických vojáků v zemi na 140.000. V roce 2002 však hlasovala pro vyslání armády do Iráku, což jí někteří nemohou zapomenout, poznamenala agentura Reuters.
První žena nebo první černoch v Bílém domě
Devětapadesátiletá Clintonová je mezi demokratickými kandidáty favoritkou. Podle průzkumu listu The Washington Post za ní Obama výrazně zaostává, zatímco senátorku podpořilo 41 procent dotázaných, jeho pouze 17 procent respondentů. Očekávanými kandidáty pro demokratické primárky jsou ještě bývalý senátor John Edwards a guvernér státu Nové Mexiko Bill Richardson.
Spojenci demokratické senátorky vyzdvihují její oblibu mezi ženami a mladšími voliči. Podle kritiků je příliš zatížena minulostí, která souvisí s jejím manželem. Voliči si jí prý nejvíce pamatují pro její katastrofální pokus o reformu zdravotnictví v roce 1993 a za to, jak stála při svém muži po jeho manželské nevěře.
Primárky chystají i republikáni. V jejich táboře nejčastěji padají jména arizonského senátora Johna McCaina a bývalého starosty New Yorsku Rudolpha Giulianiho. Dnes svou kandidaturu ohlásil padesátiletý republikánský senátor Sam Brownback, který se bude spoléhat především na konzervativní, křesťanské voliče. Jeho prioritou bude boj za obnovu významu rodiny a kulturních hodnot země.
