Středa 19. ledna 2022, svátek má Doubravka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Další Pekingské jaro? V Číně po Tchien-an-menu jen stěží, míní sinolog

Svět

  6:00
Přesně před 25 lety, v noci ze 3. na 4. června 1989, zasáhla čínská armáda proti demonstrantům shromážděným v centru Pekingu. Krveprolití na náměstí Tchien-an-men, jež rozdrtilo demokratizační úsilí Pekingského jara, bylo pro čínský režim zlomové. "Strana vyslala jasný signál, že nehodlá připustit žádnou politickou liberalizaci," konstatuje v rozhovoru pro Lidovky.cz Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu AV ČR.

Policie na pekingském náměstí Tchien-an-men (ilustrační fotografie). foto: Reuters

Lidovky.cz: Od masakru na náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) uplynulo 25 let, tedy přibližně jedna lidská generace. Jak vnímá 3. a 4. červen '89 dnešní čínská veřejnost?
Těžko hledat odpověď. Jistě jsou tací, kteří si myslí, že zásah proti demonstrantům byl oprávněný, ale je otázka, o čem to vypovídá, podobně jako kdybych řekl, že většina Číňanů se o ty události nezajímá. Generalizovat nelze, ty hodnoty nejsou změřitelné. Postoj čínské vlády je nicméně jasnější: k událostem na Tchien-an-menu mlčí, což v překladu znamená, že na svém tehdejším postupu trvá. V Komunistické straně Číny panuje jednoznačný konsensus: jednali jsme správně. Tchien-an-men byl z jejího pohledu velmi důležitý moment.

ČTĚTE TAKÉ:

Lidovky.cz: Z jakého důvodu?
Masové demonstrace, které v rámci takzvaného Pekingského jara plnily ulice velkých čínských měst, sice nesly silné prodemokratizační rysy, nicméně jejich těžištěm nebyla pouze touha po politické liberalizaci země. Zrodily se také z odporu lidí vůči předcházejícím reformám, které vyvolaly společenské i hospodářské problémy, promítl se na nich i konflikt mezi konzervativní a reformní frakcí stranického vedení. Režim proti demonstrantům nasadil armádu, protože tehdy ještě nedisponoval jinými prostředky, jako například ozbrojenou policií – ta vznikla právě jako důsledek Tchien-an-menu. Komunistická strana se z událostí jara '89 dobře poučila. Pochopila, že byla příliš liberální, když tak masové protesty vůbec dopustila.

Ikonický snímek z náměstí Tchien-an-men: muž čelí tankům, jež proti...

Lidovky.cz: Co tedy znamená Tchien-an-men v očích čínského režimu?
Zlomový bod, během něhož vyslala strana jasný signál, že bez ohledu na reformy ekonomiky nehodlá připustit žádnou politickou liberalizaci, o demokratickém systému ani nemluvě. V této souvislosti se často hovoří o tzv. „pekingském konsensu“, protějšku termínu „washingtonský konsensus“. Ten předpokládá, že svobodná ekonomika jde ruku v ruce se vznikem liberální demokracie. Případ Číny tento předpoklad vyvrací, neboť dokazuje, že navzdory zavedení některých principů tržní ekonomiky a uvolnění trhu je možné udržet autoritářský politický systém při životě. Otázkou je, jak dlouho, protože zatím všechny totalitní a autoritářské režimy v dějinách padly nebo se politicky liberalizovaly, pokud připustily svobodnou ekonomiku. Na druhou stranu existuje celá řada hybridních režimů, které sice nejsou totalitní nebo autoritářské, ale ani demokratické. To může být do budoucna případ Číny.

Lidovky.cz: Může v takto nastavených podmínkách vzniknout podobně masové protestní hnutí, jako bylo Pekingské jaro?
Obávám se, že ta možnost je mizivá. Dnešní Číňané demonstrují také, jenže protestují hlavně kvůli korupci nebo zkáze životního prostředí. 80. léta v Číně byla ve srovnání se současností daleko otevřenější, debatovalo se o možnosti přehodnocení celého politického systému, takové procesy jsou nyní prakticky nemyslitelné. Nehledě na to, že společnost nebyla tak hlídaná, jako je dnes. Jistě, existuje internet, který otevírá cestu k informacím, jenže informační technologie paradoxně umožňují i dokonalejší kontrolu lidí ze strany systému. Příkladem je nově vytvořený Výbor národní bezpečnosti, mnohými přirovnávaný k americké NSA, byť toto srovnání není zcela namístě, v případě Číny je prioritou číslo jedna vnitřní, tzv. politická bezpečnost, tedy vláda jedné strany. Protestní hnutí, které by sneslo srovnání s rokem 1989 ve smyslu požadavku demokratizace, si v takovém kontextu lze představit stěží. Ale i dnešní kontext je zcela odlišný, takže může nastat široká protestní vlna nebo společenský otřes jiného, ale podobně vážného druhu.

Vysoká komisařka OSN: Ať Čína řekne pravdu

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová v úterý vyzvala Čínu, aby řekla pravdu o krvavém potlačení  protestů na náměstí Tchien-an-men.  

Komisařka zároveň naléhala na čínské úřady, aby propustily desítky osob, které zatkly před výročím této smutné události.  Skončit by podle ní také mělo blokování internetové diskuse na toto téma.

"Je v zájmu všech, aby konečně vyšla na světlo fakta, která se týkají incidentů kolem Tchien-an-men," zdůraznila Pillayová, která byla dříve soudkyní Jihoafrického nejvyššího soudu a také Mezinárodního trestního soudu.

Vzhledem k tomu, že nebylo provedeno nestranné a skutečné vyšetřování, o mnohém, co se stalo, se stále neví, a odhady, kolik demonstrantů - převážně studentů a dělníků - tehdy zemřelo, se pohybují od stovek až po tisíce, upozornila komisařka. Rodiny řady obětí dodnes čekají na objasnění toho, jaký osud potkal jejich blízké, dodala.

Autor:

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!