Údery na tunely, velitelská centra, muniční sklady a další místa ovládaná radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Boje mezi Izraelem a Hamásem se po týdnu klidu a následných menších střetech v noci na neděli znovu naplno rozhořely. Stalo se tak poté, co se obě strany nedohodly na pokračování týden trvajícího příměří.
Čím větší nenávist, tím víc držíme pohromadě, říkají izraelští umělci. Vylepují plakáty s unesenými lidmi |
„Vzhledem k tomu, že jednání dospěla do slepé uličky, a na základě pokynů premiéra Benjamina Netanjahua nařídil šéf Mossadu David Barnea, aby se tým vyjednavačů v Dauhá vrátil domů,“ stálo v sobotním prohlášení Netanjahuova úřadu vydaném jménem izraelské zpravodajské služby Mossad.
Hamás už chtěl měnit muže, Izrael ještě ne
Podle Izraelců Hamás nesplnil závazky vyplývající z dohody, když výměnou za palestinské ženy a mladistvé vězněné v izraelských věznicích (často kvůli násilí proti izraelským bezpečnostním složkám) nepropustil všechny unesené izraelské ženy a děti, které držel jako rukojmí od napadení Izraele 7. října. Místo toho měl už začít jednat o propouštění mužů.
Dohromady se tak prý za týden příměří podařilo do Izraele zajistit návrat 84 žen a dětí. Podle údajů izraelské vlády má však z původních 240 rukojmí v zajetí Hamásu zbývat ještě 20 žen a 117 mužů.
Dva izraelští činitelé o víkendu dle izraelského zpravodajského webu Walla řekli, že Hamás chápe, jak jsou zbývající zajatkyně, zřejmě vojačky, důležité, a chce je zadržovat déle, aby za ně mohl získat větší ústupky. Samotný Hamás však z opětovného rozhoření bojů viní Izrael.
Izraelské 11. září. Proč jsou tajné služby často překvapeny |
Vysoce postavený představitel organizace Usáma Hamdán blízkovýchodní stanici al-Arabíja řekl, že za selhání příměří nese odpovědnost Izrael právě proto, že chtěl na seznam rukojmích k propuštění zahrnout izraelské vojákyně a odmítl veškeré jiné návrhy Hamásu. „Nechme válku probíhat. Toto rozhodnutí je konečné. Nebudeme v tom dělat kompromisy,“ dodal pak zástupce šéfa palestinského radikálního hnutí Hamás Sálih Arúrí pro televizi al-Džazíra.
Obavy z humanitárních dopadů
Pravděpodobně definitivní konec příměří na delší dobu přitom znovu vyvolává obavy, jak si se situací poradí palestinští civilisté nacházející se v Pásmu Gazy. Podle OSN muselo od vypuknutí bojů opustit své domovy již na 1,8 milionu lidí, což odpovídá 80 procentům obyvatelstva Pásma Gazy.
„V tomto druhu války je jejím těžištěm civilní obyvatelstvo. A pokud ho zaženete do náruče nepřítele, nahradíte taktické vítězství strategickou porážkou. Proto jsem izraelským představitelům opakovaně dával najevo, že ochrana palestinských civilistů v Gaze je morální odpovědností i strategickou nutností,“ uvedl o víkendu k nastalé situaci na národním obranném fóru v Kalifornii ministr obrany USA Lloyd Austin.
Jediným vstupním bodem pro dodávky humanitární pomoci do oblasti je nyní přechod Rafáh na hranici s Egyptem. Před začátkem příměří Izrael povolil v průběhu pěti týdnů vjezd do pásma jen asi 1400 kamionům, zatímco před válkou tam mířilo na 500 kamionů denně. Během sedmidenního příměří se dodávky pomoci výrazně zvýšily, byť to dle mnoha humanitárních organizací bylo stále málo. Nyní je možné, že se situace znovu zhorší.
Samotní Izraelci pak o víkendu rovněž oznámili, že by chtěli po konci války v Pásmu Gazy vytvořit takzvanou nárazníkovou zónu, která by zabránila budoucím útokům. O svém plánu již Izrael informoval své sousedy, Egypt a Jordánsko, i Spojené arabské emiráty. Pásmo Gazy je nyní dlouhé asi 40 kilometrů a široké v rozmezí od 5 až do 12 kilometrů.
