Španělé a spolu s nimi i další členské země unie argumentují tím, že je potřeba s Kubou jednat. A dialog je podle nich momentálně možný dík tomu, že se začátkem roku konečně vzdal moci Fidel Castro a předal ji do rukou svého bratra Raúla. Ten zavedl na „Ostrově svobody“ pár novinek - například lidem povolil vlastnit počítače a mobilní telefony.
„Tento režim neoznámil jedinou změnu, která by byla významná z hlediska lidských práv nebo svobod,“ řekl agentuře Reuters v reakci na rozhodnutí EU Oswaldo Payá, vůdčí postava kubánského disentu. „Dobře víme, že si to musíme vydobýt sami.“ Evropská unie zavedla sankce proti Kubě před pěti lety v reakci na hromadné zatýkání disidentů. Šlo o více méně symbolický akt, kterému se v diplomatických kruzích přezdívalo „koktejlová válka“ v narážce na přerušení veškerých politických styků. Na jejich obnovení pracovali v první řadě Španělé, kteří jsou pro Kubu třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem (hned za Venezuelou a Čínou).
„Je docela reálné, že se Španělé s Kubánci dohodli na tom, že výměnou za zrušení sankcí propustí politické vězně,“ podotkl Jiří Knitl z organizace Člověk v tísni. Podle něj je ale nepravděpodobné, že by se Kuba v nejbližší době dočkala i uvolnění poměrů. „Raúl bude pokračovat v malých ekonomických reformách, ale u těch nejspíš i zůstane,“ dodal Knitl. Změny na Kubě neočekávají ani Spojené státy, které rozhodnutí EU kritizovaly nejhlasitěji. „Jsme zklamaní,“ řekl Gordon Johndroe z týmu mluvčího Bílého domu. „Podle nás musejí bratři Castrové podniknout ještě celou řadu kroků, aby se v zemi vylepšila situace na poli lidských práv. Teprve pak je možné rušit sankce.“ Mluvčí ministerstva zahraničí Tom Casey k tomu pak dodal: „Rádi bychom na Kubě viděli nějaký skutečný posun, takový, který by vedl k propuštění politických vězňů - posun směrem k demokracii a ke svobodným volbám.“
Výhodnější pozice
„Je mi známo, že USA jsou proti, ale musíme najít svébytné stanovisko Evropy,“ komentoval situaci český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Češi zastávali podobně nekompromisní postoj jako USA, ale nakonec ustoupili. „Sankce budou zrušeny, ale získali jsme tvrdší postup ve věci lidských práv. Jsme ve výhodnější pozici, protože sankce byly pozastaveny a je známo, že nefungovaly,“ řekl dále šéf české diplomacie. Evropa prý teď bude dodržování lidských práv pravidelně kontrolovat. „Pro nás je klíčová situace politických vězňů. Podmínky v kubánských vězeních jsou horší než u nás v 50. letech,“ dodal Schwarzenberg.
„Tento režim neoznámil jedinou změnu, která by byla významná z hlediska lidských práv nebo svobod,“ řekl agentuře Reuters v reakci na rozhodnutí EU Oswaldo Payá, vůdčí postava kubánského disentu. „Dobře víme, že si to musíme vydobýt sami.“ Evropská unie zavedla sankce proti Kubě před pěti lety v reakci na hromadné zatýkání disidentů. Šlo o více méně symbolický akt, kterému se v diplomatických kruzích přezdívalo „koktejlová válka“ v narážce na přerušení veškerých politických styků. Na jejich obnovení pracovali v první řadě Španělé, kteří jsou pro Kubu třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem (hned za Venezuelou a Čínou).
„Je docela reálné, že se Španělé s Kubánci dohodli na tom, že výměnou za zrušení sankcí propustí politické vězně,“ podotkl Jiří Knitl z organizace Člověk v tísni. Podle něj je ale nepravděpodobné, že by se Kuba v nejbližší době dočkala i uvolnění poměrů. „Raúl bude pokračovat v malých ekonomických reformách, ale u těch nejspíš i zůstane,“ dodal Knitl. Změny na Kubě neočekávají ani Spojené státy, které rozhodnutí EU kritizovaly nejhlasitěji. „Jsme zklamaní,“ řekl Gordon Johndroe z týmu mluvčího Bílého domu. „Podle nás musejí bratři Castrové podniknout ještě celou řadu kroků, aby se v zemi vylepšila situace na poli lidských práv. Teprve pak je možné rušit sankce.“ Mluvčí ministerstva zahraničí Tom Casey k tomu pak dodal: „Rádi bychom na Kubě viděli nějaký skutečný posun, takový, který by vedl k propuštění politických vězňů - posun směrem k demokracii a ke svobodným volbám.“
Výhodnější pozice
„Je mi známo, že USA jsou proti, ale musíme najít svébytné stanovisko Evropy,“ komentoval situaci český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Češi zastávali podobně nekompromisní postoj jako USA, ale nakonec ustoupili. „Sankce budou zrušeny, ale získali jsme tvrdší postup ve věci lidských práv. Jsme ve výhodnější pozici, protože sankce byly pozastaveny a je známo, že nefungovaly,“ řekl dále šéf české diplomacie. Evropa prý teď bude dodržování lidských práv pravidelně kontrolovat. „Pro nás je klíčová situace politických vězňů. Podmínky v kubánských vězeních jsou horší než u nás v 50. letech,“ dodal Schwarzenberg.
