5. prosince 2009 14:35 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Dělník a kolchoznice dostali nový kabát

Jeden z hlavních symbolů komunistické Moskvy, slavné sousoší Dělník a kolchoznice, se vrací na své původní místo | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jeden z hlavních symbolů komunistické Moskvy, slavné sousoší Dělník a kolchoznice, se vrací na své původní místo | foto: Reuters

MOSKVA/PRAHA Jeden z hlavních symbolů komunistické Moskvy, slavné sousoší Dělník a kolchoznice, se vrací na své původní místo. Po šesti letech náročných rekonstrukcí znovu zkrášlí vchod do takzvaného VDNCH v Moskvě – dalšího monumentálního důkazu úspěšnosti sovětského systému, který přežil rozpad SSSR i krach komunismu.

Komplex Výstaviště úspěchů národního hospodaření byl sice po rozpadu totalitní velmoci přejmenován na Ruské výstavní centrum, ale charakter expozice se příliš nezměnil. Teď opět bude budovatelskou atmosféru dokreslovat i dílo sochařky Věry Muchinové – Dělník a kolchoznice. Jen je ještě o 27 metrů vyšší, než bylo původně – z desetimetrového kolosu vznikl sedmatřicetimetrový megakolos.

Sama kolchoznice a její pracující druh zůstávají stejného vzrůstu. Jen stojí na mnohem mohutnějším piedestalu. I nadále v rukou ona třímá srp a on kladivo, ale jinak je změn dost. Obří podstavec bude sloužit jako výstavní síň, kam se vejde 5 tisíc osob. Muchinová se o něčem tak obrovském neodvážila ani snít.

Kolchoznice jako odpověď německé orlici

Sousoší bylo poprvé představeno už v roce 1937 na Světové výstavě v Paříži. Tam zkrášlovalo vchod do sovětského pavilonu, který byl přímo naproti pavilonu německému. Historikové uvádějí, že ruský monument vznikl i jako odpověď obří německé orlici svírající v pařátech svastiku.

Obří socha

Autorkou sousoší Dělník a kolchoznice je Věra Muchinová, která na výrobě monumentu pracovala dva roky.

Sousoší je vyrobeno z nerezové chromoniklové oceli a poprvé bylo vystaveno na Světové výstavě v Paříži v roce 1937.
V Moskvě bylo v roce 1939 umístěno před vchod na výstaviště.

Posledních šest let byla socha restaurována. Její výška byla původně 10 metrů bez podstavce. Nyní je sousoší i s podstavcem vysoké 37 metrů.

Vedle sebe se tak ocitli reprezentanti dvou nejagresivnějších totalitních ideologií světa, symboly dvou velmocí, které zbožňují masivní monumenty. Na rozdíl od svastiky ale srp a kladivo přežívají v Rusku do dnešních dnů.

Údajně se ve 30. letech sovětská "asexuální" oslava pracujícího lidu a přátelství mezi dělníkem a pracovnicí v zemědělství Pařížanům tak líbila, že si ji chtěli ponechat. A to ještě nevěděli, že sochařka Muchinová pojala původně odvážnou ideu představit prosté občany obnažené. Speciální komise ji ale přesvědčila, aby je důstojně, leč skromně oblékla. Tak vycestovali a tak se i na příkaz samotného Stalina vrátili do Moskvy.

Jeden z hlavních symbolů komunistické Moskvy, slavné sousoší Dělník a kolchoznice, se vrací na své původní místoVěra Muchinová doufala, že její dílo bude stát na nějakém důstojném místě, aby bylo vidět z celé Moskvy, aby se nad ní tyčilo, stejně jako se tyčí socha Svobody nad New Yorkem nebo Ježíš Kristus nad brazilským Rio de Janeirem. Umístění u bočního vchodu na výstavu, kde byla hlavním exemplářem obrovská svině se svými podsvinčaty jako živý důkaz megalomanie sovětského zemědělství, se umělkyni nelíbilo.

Postupně sousoší chátralo, kolem se váleli bezdomovci a odpadky. Přitom odborníci tvrdí, že Dělník a kolchoznice jsou z čistě řemeslného hlediska dílo geniální. V roce 2005 ho v rozsáhlém sociologickém výzkumu Rusové zařadili na 1. místo mezi symboly své vlasti.

Proto i teď většina ruských občanů návrat sousoší na veřejné prostranství vítá. Jak tvrdí například filozof Arkádij Maler, nejde o oslavu komunismu, ale "pracujícího lidu a naší velmoci".

Petra Procházková

Autor

Petra Procházkováberkating@seznam.czČlánky