Dmitrij Medveděv dal příkaz zveřejnit všechny dokumenty o Katyni

Ruský prezident Dmitrij Medveděv zároveň slíbil, že Varšavě budou předány i další dosud utajované materiály. Polský premiér Donald Tusk reagoval, že Polsko čeká na činy, nikoli na slova.

Polští historici považují ruské rozhodnutí za důležité gesto vůči ruské společnosti. O jejím mimořádném zájmu svědčí fakt, že bezprostředně po oznámení webové adresy se zahlcený archivní server zhroutil.

"Musíme si vzít poučení z historie. Dlužíme to světu," řekl dnes Medveděv. Zároveň slíbil, že Varšava dostane i další utajované dokumenty, o které má zájem. "Slova oznamující dokumenty, které nemáme, jsou novým znakem dobré vůle, ale dal bych přednost tomu slyšet fakta," okomentoval to Tusk. "Po smolenské katastrofě už slova nestačí," dodal s narážkou na naděje v Polsku i Rusku, že po neštěstí, které stálo život polského prezidenta a dalších 95 lidí, se polsko-ruské vztahy oteplí. "Jsem zvědavý, zda Rusové využijí příležitost," uzavřel polský premiér.

Polští důstojníci padli do sovětského zajetí v rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop o neútočení mezi oběma velmocemi. NKVD v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela na 22.000 Poláků, kromě důstojníků také intelektuály, duchovní nebo policisty. SSSR z masakru až do roku 1990 obviňoval nacistické Německo, pravdu přiznal až sovětský prezident Michail Gorbačov.

Žádný velký objev
Podle ITAR-TASS jsou dnes publikované dokumenty veřejnosti k dispozici bez jakýchkoli úprav i s poznámkami. "Jde o dokumenty, které se po desetiletí schraňovaly v tajném archivu ústředního výboru sovětské komunistické strany," řekl ruským novinářům šéf agentury Rosarchiv Andrej Artizov. Přístup k dokumentům měl podle něj jen generální tajemník komunistické strany a šéf jeho aparátu.

"Je mezi nimi hlášení lidového komisaře vnitra Beriji z března 1940, ve kterém navrhuje zastřelení a likvidaci zajatých polských důstojníků. K němu jsou připojeny autentická rozhodnutí Stalina a řady dalších členů politbyra, to znamená Vorošilova, Molotova, Mikojana. V tomtéž svazku je i text usnesení politbyra z 5. března 1940, kterým vyjadřuje souhlas s návrhem Beriji na zastřelení polských důstojníků," řekl podle serveru Novinky Artizov.

V říjnu 1992 podle Artizova tehdejší ruský prezident Boris Jelcin předal kopie dokumentů polskému prezidentovi Lechu Walesovi. "Z vědeckého hlediska nejde o žádný objev, dokumenty byly několikrát zveřejněny," připomněl v Polském rozhlase historik z Varšavské univerzity Wojciech Materski. "Důležité ale je, že byly zveřejněny prostřednictvím internetu," dodal.

Podle analytika Slawomira Dembského z Polského institutu pro mezinárodní záležitosti fakt, že byly dokumenty zveřejněny na internetu, dokládá, že Rusko chce ukončit spekulace, které se v zemi objevují v rámci debaty o Katyni. "Chce usvědčit ze lži ty, kteří tvrdí, že dokumenty byly zfalšované, zmanipulované," řekl Dembski v rádiu TOK FM.

Stále prý existují utajované listiny
"Rusové konečně černé na bílém uvidí, že ne gestapo, ale sovětský systém zabil polské důstojníky," řekl Maciej Korkuć, historik z Institutu národní paměti, který zkoumá zločiny nacismu a komunismu. "Jde o část vnitroruské diskuse," dodal. Medveděv před několika dny prohlásil, že je jasné, že polští důstojníci byli před 70 lety zastřeleni na rozkaz tehdejších vůdců SSSR, mezi nimi Josifa Stalina.

Podle polských historiků stále existují utajované listiny o katyňském masakru a Varšava opakovaně požaduje jejich zveřejnění. Rusko nicméně vyšetřování uzavřelo v roce 2004 s tím, že příslušný spis zůstane přísně utajený, protože část dokumentů obsahuje státní tajemství. Rodiny obětí se loni kvůli odmítavému stanovisku ruských úřadů obrátily na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. V odpovědi na žalobu ale Rusko požadavky pozůstalých znovu odmítlo.

Podle polských zdrojů jde především o takzvaný běloruský seznam, který by mohl objasnit, co se dělo s 3870 Poláky, kteří byli ve vězeních v Bělorusku a které pravděpodobně také zavraždili příslušníci NKVD. Tohoto gesta se však Poláci ani při letošních vzpomínkových akcích od Rusů nedočkali; seznam se prý v ruských archivech nepodařilo najít. Artizov dnes v této souvislosti agentuře ITAR-TASS řekl, že polští a ruští historici by měli společně prověřit seznam všech známých obětí, aby "zjistili pravdu do posledního jména".