Česko to považuje za výrazný posun. Je tím prý potvrzeno, že zvažovaná základna bude začleněna do budoucí protiraketové architektury aliance.
Češi získali, co chtěli
"Jelikož všechny aliancí rozpracované alternativy zahrnují plánované umístění prostředků protiraketové obrany USA v Evropě, považujeme podpis dohod České republiky a Polské republiky s USA týkajících se těchto prostředků za důležitý krok," píše se v pasáži závěrečného komuniké věnované protiraketové obraně.
Podle šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga jde o významný posun kupředu. "O to jsme vždycky usilovali... Z toho jsme velice šťastni," řekl ministr novinářům.
USA chtějí v ČR vybudovat radarovou část své plánované protiraketové základny a v Polsku pak umístit desítku antiraket.
O vybudování radaru není ještě rozhodnuto
Praha podle Schwarzenberga v uplynulých měsících usilovala hlavně o dvě věci: aby vyjednala dobrou smlouvu s USA o radaru a současně aby se dohodla s USA na tom, že se základna včlení do obranné architektury NATO. "To je teď potvrzeno, o to nám šlo," zdůraznil ministr.
Dnešní rozhodnutí, které navazuje na dubnový bukurešťský summit aliance, uvítala i Bratislava. "Vždy jsme chtěli, aby se bilaterální projekt stal součástí NATO a vlastně i rozhodovacích mechanismů o protiraketové obraně NATO. Takže z tohoto hlediska to splňuje naše cíle," řekl šéf slovenské diplomacie Ján Kubiš.
To, zda na českém území vznikne americký radar a na polském silo s deseti antiraketami, ale stále není jisté. Záměr ještě ani v jedné zemi neschválil parlament, což obzvláště v případě Česka může být kvůli odporu levicových stran zásadní problém.
Plány USA na vytvoření základny v ČR a v Polsku vyvolávají ostré reakce v Rusku. To se bojí, že bude namířena proti němu. V případě její výstavby hrozí protiopatřením, třeba namířením ruských raket na její části.
Další rozhodnutí bude až v dubnu
"Vyzýváme Rusko, aby se zdrželo konfrontačních prohlášení," píše se v závěrečném dokumentu. Konkrétně zmiňuje výhrůžku možného rozmístění ruských raket v kaliningradské enklávě u hranic s Polskem a Litvou. K tomu by Moskva podle prezidenta Dmitrije Medveděva přistoupila, pokud ČR a Polsko na svém území povolí vznik americké základny.
NATO nyní na základě úkolu z bukurešťského summitu pracuje na možnostech, jak protiraketový systém USA zapracovat do budoucí alianční obranné architektury. Podle velvyslance ČR při NATO Štefana Füleho v Bukurešti aliance dala expertům úkol připravit možnosti budoucí alianční protiraketové obranné architektury tak, aby v každé z nich byl základem americký systém, tedy i radar v ČR. Další rozhodnutí přijde na summitu, který se uskuteční v dubnu a jehož se zúčastní i nová administrativa USA.
Aliance se také shodla, že obnoví jednání s Ruskem, ale zatím jen podmíněně a na neformální úrovni. Zdůraznila, že znovunastartování vztahů, které byly přerušeny v reakci na ruský zásah v Gruzii, neznamená návrat do starých kolejí.
"Uvidíme, jak bude Rusko reagovat, jestli začne plnit to, co slíbilo v Gruzii, jak se bude chovat ke svým závazkům," řekl v úterý Schwarzenberg.
První neformální setkání, na němž by se mohla projednávat i protiraketová obrana, by se mohlo na úrovni velvyslanců uskutečnit ještě letos.
"Jestli Rusko bude pokračovat v hrozbách zaměřených ať už vůči celé alianci, nebo jednomu členskému státu, když bude hrozit rozmístněním nových útočných zbraňových systémů, to nás zřejmě k normalizaci vztahů s Ruskem nepřivede," poznamenal Füle.
