Když bylo v Dněpru v domě nalezené tělo 34leté Ljuby Borniakové, bylo označeno 75 čísly. Přesně tolik mělo podle zprávy koronera podlitin, které způsobil její manžel Jakov Borniakov.
Borniakov se měsíc v jejich bytě ukrýval poté, co dezertoval z armády. Podle sousedky přestala Borniaková vycházet z bytu a pít alkohol, před smrtí měla také plánovat utéct do Lvova. To už ale nestihla.
„V posledních týdnech pravidelně opilý svou manželkou bil, až ji jednoho dne ubil,“ řekla sousedka.
„Nezůstalo na ní ani jedno nepoškozené místo,“ uvedla vrahova teta Kateryna Vedrenštevová, která k Borniakovým dorazila jen pár hodin poté, co Ljuba zemřela. „Měla zmlácené ruce, hlavu, nohy, všechno,“ řekla.
Po Borniakové zůstaly tři děti, které nyní žijí s jejím bratrancem. Mluvčí dněperské policie uvedl, že trestní vyšetřování probíhá, policie ale nebude poskytovat další podrobnosti.
Za vyšším počtem může i návrat uprchlíků
Po ruské invazi v únoru 2022 počet domácího násilí poklesl, protože miliony lidí uprchly před boji. Jak se však rodiny vrací do svých starých domovů nebo se usazují v nových, počet případů zase roste.
V prvních pěti měsících letošního roku bylo zaregistrováno více případů než v předchozích letech a o 51 % více než ve stejném období loňského roku. Bylo to také o třetinu více, než v dosud rekordním roce (2020), který odborníci spojovali s pandemickým lockdowny.
Více než desítka úředníků a odborníků sdělila agentuře Reuters, že nárůst případů domácího násilí je důsledkem rostoucího stresu, ekonomických potíží, nezaměstnanosti a traumat spojených s epidemií a konfliktem. V naprosté většině případů jsou oběťmi ženy.
„Nárůst je způsoben zejména psychickým napětím. Lidé přišli o všechno,“ připomněla zmocněnkyně pro genderovou politiku Kateryna Levčenková.
Od ledna do května letošního roku zaznamenala policie celkem 349 355 případů domácího násilí. Ve srovnání s tím bylo případů v loňském roce za stejné období 231 244 a v roce 2021 to bylo dokonce 190 277.
Většina odborníků se shodla, že se problém bude pravděpodobně zhoršovat, protože válka stále trvá a kvůli traumatům civilistů i vojáků bude trvat i po skončení konfliktu.
Státní zdroje jsou vyčerpány válkou
Levčenková také přiznala, že některé azylové domy, které dříve ubytovávaly týrané ženy, jsou nyní plné uprchlíků, kteří přišli kvůli válce o bydlení. Část státního rozpočtu určená pro genderově podmíněné násilí byla navíc přesměrována na výdeje na obranu. Zatímco v roce 2021 Ukrajina vynaložila na boj proti domácímu násilí 10 milionů eur, letos se příspěvek snížil na 4,2 milionu eur.
Vedoucí oddělení pro ochranu zájmu dětí a boje proti násilí Julia Ušenková prozradila, že orgány činné v trestním řízení upozornila na možné problémy týkající se traumatizovaných vojáků.
Pracovníci sociálních služeb jsou však znepokojeni nedostatkem finančních prostředků. „Očekáváme velmi vysokou míru násilí,“ řekla.
Domácí násilí jako soukromá záležitost
Ne všechny případy se dostanou až k soudu a ani tam ještě není jisté, zda bude násilník potrestán. Na Ukrajině totiž stále existuje několik policistů a soudců, kteří si myslí, že domácí násilí není v rozporu se zákonem a že by si to měli manželé vyříkat doma mezi sebou.
Obviněnému za domácí násilí hrozí podle ukrajinských zákonů maximálně dva roky vězení, mnozí pachatelé však dostanou veřejně prospěšný trest či pokutu v rozmezí 170 až 340 hřiven, což je v přepočtu 100 až 200 korun.
