Hlavu státu Egypťané volili tři dny od 10. do 12. prosince, v předstihu mohli začátkem prosince hlasovat občané žijící v zahraničí. Jediný prominentní kandidát z klání před volbami odstoupil s tím, že mu úřady bránily v kampani a zatýkaly jeho stoupence, píše agentura Reuters s tím, že pondělní oznámení výsledků probělo podle plánu.
Sísí byl poprvé zvolen prezidentem v roce 2014 a znovuzvolen byl o čtyři roky později. V obou případech získal 97 procent hlasů. V referendu v roce 2019 Egypťané schválili změny ústavy, na základě kterých bylo druhé Sísího funkční období o dva roky prodlouženo. Nyní kvůli změnám mohl kandidovat na třetí, šestileté období.
Někdejší generál stál v roce 2013 v čele armády, která svrhla prvního demokraticky zvoleného egyptského prezidenta Muhammada Mursího. V letech 2012 až 2013 Sísí působil jako egyptský ministr obrany a v letech 2013 až 2014 jako místopředseda vlády. Zároveň byl generálem v egyptské armádě a od roku 2010 působil jako šéf vojenské rozvědky.
Armádu nakonec opustil, aby mohl kandidovat v prezidentských volbách, což jako příslušník ozbrojených sil nemohl. Do armády přitom vstoupil už v devatenácti letech a na vojenské koleji v Pensylvánii napsal esej Demokracie na Blízkém východě, ve které se zabýval mimo jiné rolí islámu v zákonodárství. Během kampaně v roce 2014 řekl, „že bude potřeba dvacet až pětadvacet let na zavedení pravé demokracie v Egyptě“.
Sísí, který rád zdůrazňuje svoji zbožnost, modlí se pětkrát denně a také jeho žena vystupuje na veřejnosti jen v hidžábu, je ženatý a má čtyři děti – dceru a tři syny.
 |
Egypt zažívá vleklou ekonomickou krizi. Hospodaření státu pod Sísího vedením vedlo ke snížení hodnoty národní měny na polovinu a ke ztrojnásobení dluhu. Krize vznikla i v důsledku pandemie covidu-19 a ruské invaze na Ukrajinu, která otřásla světovou ekonomikou.
Země se 104 miliony obyvatel, z nichž skoro třetina žije v chudobě, je největším dovozcem pšenice na světě a tradičně jí většinu kupovala od Ukrajiny a Ruska. Inflace dosahuje 40 procent, padesátiprocentní devalvace způsobila v posledních měsících prudký nárůst cen prakticky veškerého dováženého zboží a nedávné bonusy a navýšení, které prezident oznámil státním zaměstnancům a důchodcům, se minuly účinkem.
Za Sísího vlády také úřady podnikají tvrdé represe vůči odpůrcům režimu. Tisíce kritiků byly umlčeny nebo uvězněny, mezi nimi také mnoho islamistů i sekulárních aktivistů, včetně těch, kteří stáli za povstáním, jež vedlo ke konci dlouholeté vlády autokratického prezidenta Husního Mubaraka.
Sísí, kterého bývalý americký prezident Donald Trump označil za svého „oblíbeného diktátora“, je pravidelně kritizován nevládními organizacemi za zadržování lidí z politických důvodů či zatýkání za internetové texty odsuzující inflaci. Například v září byl za kritiku uvězněn prominentní aktivista a vydavatel zpravodajsky zaměřených médií Hišám Kásim.
„Stíhání Hišáma Kásima za to, že prostě jen zveřejňoval na internetu kritické příspěvky, je signálem, že egyptské úřady pokračují ve vytrvalé kampani zaměřené na umlčení pokojných kritiků a na potrestání disentu,“ uvedl tehdy Philip Luther z Amnesty International.
Podle politika a novináře Ahmada Tantávího, který se odmítl účastnit prezidentských voleb s odkazem na jejich neprůhlednost, je Sísí „nejhorší vůdce, jakého měl Egypt za posledních dvě stě let“. Viní jej zejména z pošlapávání právního státu a z toho, že „udělal z výjimečných zákonů normu“.
Dříve spíše diskrétní Sísí v minulých letech prakticky ovládl veřejný prostor v zemi. Často mluví v televizi, je přítomen ve většině médií, vystupuje na různých slavnostech a setkáních či při náboženských oslavách. Mluví egyptskou arabštinou a sám sebe vidí jako člověka, který slouží své vlasti. V médiích bývá představován jako jediný člověk, který je schopný rozhýbat soukolí egyptské ekonomiky či porazit džihádisty.
Proslul bojem s islamisty na Sinajském poloostrově, kde radikálové zabili mnoho lidí a v říjnu 2015 nejspíš sestřelili ruské letadlo s 224 lidmi na palubě. V listopadu 2017 zde při nejhorším teroristickém útoku v dějinách Egypta zahynulo přes 300 lidí.
V srpna 2015 Sísí zahájil provoz nové větve Suezského průplavu v délce 72 kilometrů, která umožnila provoz v obou směrech zároveň a zkrátila cestu průplavem na zhruba polovinu. Celá stavba stála na 8,4 miliardy dolarů. Prezident také představil projekt rozvoje území kolem Suezského kanálu, kde má být vybudováno nových pět přístavů, průmyslové zóny, sedm nových tunelů pod průplavem, rybí farmy či technologické údolí.
Nastartoval rovněž stavbu nové silniční sítě v délce 4400 kilometrů a chce se zasadit o eliminaci slumů na pokraji velkých měst. V poušti u Káhiry pak buduje nové hlavní město. „Jsme na prahu naší nové republiky, která se snaží dokončit proces přežití státu a přebudovat jej na základech modernosti a demokracie,“ řekl Sísí letos v říjnu.
Pokud jde o aktuální válku v Pásmu Gazy, egyptský prezident se opakovaně vyslovil proti přijetí palestinských uprchlíků. Několikrát řekl, že Káhira „odmítá jakýkoliv pokus řešit palestinský problém vojensky nebo nuceným vysídlením Palestinců z jejich půdy, což by se stalo na úkor jiných zemí v regionu“.
