Za vlády Fidela Castra již Kuba zažila mnoho revolucí. Byla tu například úspěšná kampaň za potlačení analfabetismu, fiasko kampaně za desetitunovou sklizeň cukrové třtiny během jednoho roku či loni zahájená kampaň proti korupci a rozkrádání. Nyní Castro spustil takzvanou energetickou revoluci, která má ročně ušetřit milion dolarů. V provincii Piňar del Río odhalil projekt sítě generátorů, s jejíchž pomocí by tato nejzápadnější kubánská provincie měla skoncovat s mnohahodinovými výpadky elektrického proudu.
„Nový systém byl uveden do provozu... Piňar del Río již nebude mít výpadky elektřiny,“ prohlásil na veřejném mítinku Castro s tím, že brzy bude po ostrově instalováno dalších 4000 generátorů.
Součástí energetické revoluce má být i mamutí výměna milionů domácích spotřebičů jako například sporáků a lednic. Mnohé tyto spotřebiče byly přitom vyrobeny ve Spojených státech ještě před triumfem kubánské revoluce v roce 1959.
Kubánský vůdce chce nynější kampaní zřejmě uklidnit obyvatele ostrova, jež kvůli výpadkům proudu loni zažili opravdu perné léto. Domácnostem, které navíc postihly zastavené dodávky vody, se kazily potraviny. Problémy s elektřinou mimo jiné umocnil dva roky starý kolaps největší kubánské termoelektrárny. Podle opozice bylo v zemi loňské léto cítit velké napětí a nespokojenost s kubánskou vládou. Disident Elizardo Sanchez tehdy prohlásil, že takovou vlnu odporu nezažil za 40 let.
Castro ale v současnosti doslova září. Vedle nového systému generátorů, které Kuba koupila za 120 milionů dolarů od španělské energetické firmy Grupo Guascor, totiž na ostrov dorazila i dlouho slibovaná zásilka dopravních prostředků z Číny, Kuba dostala prvních 12 čínských lokomotiv. Jejich dodávka je součástí čínsko-kubánské dohody v hodnotě 400 milionů dolarů. Kubánský systém veřejné dopravy je totiž podobně jako energetika v dezolátním stavu. Kubánci k cestám do práce například místo neexistujících či nepravidelně jezdících autobusů využívají nákladní automobily.
Castro na lokomotivě
Comandante nicméně nedávno prohlásil, že Kuba od Číny loni zakoupila 1000 autobusů, další tisícovku má koupit letos. Říše středu na „spřátelený ostrov“ prodává i další výrobky, které mají nahradit zastaralé americké či sovětské. Jedná se například o televize, lednice, Papinovy hrnce nebo žárovky.
Nejmenovaný kubánský představitel agentuře Reuters sdělil, že Kuba bude v budoucnu potřebovat až 100 lokomotiv. „Hodláme rovněž koupit dalších 4000 nákladních vozů, tisíce jeepů, aut a školních autobusů,“ dodal tento zdroj.
Fidel Castro, který se na jednu lokomotivu vyšplhal, využil příležitost ke kritice USA za jejich hospodářské embargo. To trvá již od roku 1962. S obchodními smlouvami s Čínou a levnými dodávkami venezuelské ropy je Castro viditelně sebevědomější. „Musíme jim (USA) říci, aby zapomněly na ty svoje plány změny (kubánského režimu). Takové nesmysly pusťte z hlavy,“ hřímal Castro.
Faktem nicméně je, že se Kuba po takzvané „zvláštním období“, které následovalo po rozpadu SSSR a které se vyznačovalo těžkým hospodářským úpadkem, mírně odráží ode dna. Velkou měrou je to právě díky Číně a Venezuele. Rovněž někdejší izolovanost Kuby je pryč. Castro má nyní ve světě nové ideologické souputníky, jakými jsou venezuelský vůdce Hugo Chávez či nově zvolený bolivijský prezident Evo Morales.
„Nový systém byl uveden do provozu... Piňar del Río již nebude mít výpadky elektřiny,“ prohlásil na veřejném mítinku Castro s tím, že brzy bude po ostrově instalováno dalších 4000 generátorů.
Součástí energetické revoluce má být i mamutí výměna milionů domácích spotřebičů jako například sporáků a lednic. Mnohé tyto spotřebiče byly přitom vyrobeny ve Spojených státech ještě před triumfem kubánské revoluce v roce 1959.
Kubánský vůdce chce nynější kampaní zřejmě uklidnit obyvatele ostrova, jež kvůli výpadkům proudu loni zažili opravdu perné léto. Domácnostem, které navíc postihly zastavené dodávky vody, se kazily potraviny. Problémy s elektřinou mimo jiné umocnil dva roky starý kolaps největší kubánské termoelektrárny. Podle opozice bylo v zemi loňské léto cítit velké napětí a nespokojenost s kubánskou vládou. Disident Elizardo Sanchez tehdy prohlásil, že takovou vlnu odporu nezažil za 40 let.
Castro ale v současnosti doslova září. Vedle nového systému generátorů, které Kuba koupila za 120 milionů dolarů od španělské energetické firmy Grupo Guascor, totiž na ostrov dorazila i dlouho slibovaná zásilka dopravních prostředků z Číny, Kuba dostala prvních 12 čínských lokomotiv. Jejich dodávka je součástí čínsko-kubánské dohody v hodnotě 400 milionů dolarů. Kubánský systém veřejné dopravy je totiž podobně jako energetika v dezolátním stavu. Kubánci k cestám do práce například místo neexistujících či nepravidelně jezdících autobusů využívají nákladní automobily.
Castro na lokomotivě
Comandante nicméně nedávno prohlásil, že Kuba od Číny loni zakoupila 1000 autobusů, další tisícovku má koupit letos. Říše středu na „spřátelený ostrov“ prodává i další výrobky, které mají nahradit zastaralé americké či sovětské. Jedná se například o televize, lednice, Papinovy hrnce nebo žárovky.
Nejmenovaný kubánský představitel agentuře Reuters sdělil, že Kuba bude v budoucnu potřebovat až 100 lokomotiv. „Hodláme rovněž koupit dalších 4000 nákladních vozů, tisíce jeepů, aut a školních autobusů,“ dodal tento zdroj.
Fidel Castro, který se na jednu lokomotivu vyšplhal, využil příležitost ke kritice USA za jejich hospodářské embargo. To trvá již od roku 1962. S obchodními smlouvami s Čínou a levnými dodávkami venezuelské ropy je Castro viditelně sebevědomější. „Musíme jim (USA) říci, aby zapomněly na ty svoje plány změny (kubánského režimu). Takové nesmysly pusťte z hlavy,“ hřímal Castro.
Faktem nicméně je, že se Kuba po takzvané „zvláštním období“, které následovalo po rozpadu SSSR a které se vyznačovalo těžkým hospodářským úpadkem, mírně odráží ode dna. Velkou měrou je to právě díky Číně a Venezuele. Rovněž někdejší izolovanost Kuby je pryč. Castro má nyní ve světě nové ideologické souputníky, jakými jsou venezuelský vůdce Hugo Chávez či nově zvolený bolivijský prezident Evo Morales.
