Obklopuje se podle něj také lidmi, kteří mu nejsou schopni odporovat, a proměnil média v prostředky státní propagandy. Turecko letos čekají parlamentní a prezidentské volby, ve kterých bude Erdogan usilovat o další mandát v čele státu.
„S blížícími se volbami by mohlo Erdoganovo chování přeměnit nynější hluboce vadnou demokracii v diktaturu se vším všudy,“ uvedl The Economist. „Čím déle je Erdogan u moci, tím větší autokrat se z něj stává,“ dodal britský týdeník. Napsal rovněž, že turecký prezident přeměnil většinu médií v prostředek státní propagandy a zneužil soudy k pronásledování svých oponentů. Erdogan však podle týdeníku nemá letošní znovuzvolení do funkce prezidenta jisté, pokud se opozici podaří vyslat do voleb hlavy státu společného kandidáta.
„Určují snad osud Turecka britské noviny?“ zeptal se v pátek Erdogan při rozhovoru s novináři a dodal: „Osud Turecka určí můj lid.“ Na twitteru reagoval i prezidentův mluvčí Fahrettin Altun, který článek v týdeníku The Economist označil za „klišé, dezinformaci a arogantní propagandu“.
Britský týdeník také poukázal na zhoršující se stav turecké ekonomiky. Špatná hospodářská situace je podle The Economist i výsledkem toho, že Erdogan nemá ve svém okolí lidí, kteří by byli schopni mu oponovat. Prezident tak prosazuje „naprosto praštěnou“ měnovou teorii, že inflaci lze zmírnit snižováním úrokových sazeb.
Na tvrdší postup úřadů vůči oponentům před nadcházejícími volbami poukázala minulý týden i nevládní organizace Human Rights Watch. Vláda se podle ní například snaží rozpustit druhou největší opoziční Lidovou demokratickou stranu (HDP). Podle kritiků je politicky motivovaný také soud s istanbulským starostou Ekremem Imamogluem, který byl v prosinci odsouzen za urážku volební komise.
Pokud by odvolací soudy rozsudek potvrdily, tak by Imamoglu, který je považován za jednoho z nejvážnějších Erdoganových soupeřů v prezidentském klání, nemohl kandidovat ani dál působit v čele radnice největšího tureckého města.
Celou politickou kariéru prezidenta Erdogana ale The Economist nevnímá negativně. „V prvních letech Erdoganova vláda zaručila zemi politickou a ekonomickou stabilitu, která jí chyběla dekády. Přistřihl křídla generálům, kteří se příliš často míchali do politiky a prováděli převraty,“ uvedl týdeník s tím, že na počátku své vlády Erdogan také prosadil ekonomické reformy a podporoval usmíření s Kurdy.
Erdoganův přístup k přijetí severských zemí do NATO budí emoce:
