Do sněmovny se poprvé v historii země zřejmě dostala i prokurdská strana, levicová Demokratická strana lidu (HDP). Sečteno je podle turecké televize asi 90 procent hlasů.
Erdogan vábil voliče Jeruzalémem i koránem. Teď rozhodují o ‚putinizaci‘ Turecka |
„Očekáváme menšinovou vládu a předčasné volby,“ řekl agentuře Reuters pod podmínkou anonymity jeden z čelních představitelů vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Erdoganova AKP vede se 42 procenty hlasů, což by v přepočtu znamenalo pouze 263 křesel v 550členném parlamentu a konec období 13 let, kdy AKP vládla sama. Prokurdská HDP podle předběžných výsledků získala 11,6 procenta hlasů a 73 křesel. Dvě hlavní opoziční strany, sociální demokraté a ultrapravicová Strana národní akce (MHP), získaly 24, respektive 17 procent hlasů. Podle agentury Reuters ale stále nejsou sečtena velká města, což by výsledky mohlo ještě změnit.
Nedělní volby byly de facto referendem o tom, zda posílit pravomoci Erdogana, jednoho z nejpopulárnějších, ale také nejkontroverznějších moderních tureckých vůdců, a vytvořit tak prezidentskou republiku.
K tomu by byla potřeba změna ústavy, kterou by muselo podpořit 367 poslanců z 550. Aspoň 330 zákonodárců by pak bylo nezbytných k vypsání referenda o novém základním zákonu. V dosavadním parlamentu měla AKP 312 mandátů. Nedělní volební výsledek bude podle světových agentur patrně ranou pro Erdogana a jeho premiéra Ahmeta Davutoglua, kteří hlasování prezentovali jako volbu mezi „novým Tureckem“ a návratem do historie, poznamenané krátkodobými koaličními vládami, ekonomickou nestabilitou a vojenskými puči.