Místní úřady totiž na Sputnik, považovaný za nástroj propagandy Kremlu, udeřily z dosud bezprecedentního směru: prostřednictvím sankcí vyhlášených Evropskou unií.
Sputnik šíří prokremelskou propagandu, varuje útvar českého vnitra. Ruský server přirovnal k Rudému právu |
Multimediální agentura Sputnik patří pod státní agenturu Rusko dnes a funguje ve více než třiceti jazycích. Známé jsou hlavně internetové stránky, které podporují proruské politiky, diskreditují ty z opačné části spektra a velebí politiku Kremlu.
Sputnik funguje i v české mutaci, nemá tu ale redakci a jeho lidé jsou řízeni přímo z Moskvy. V Pobaltí, kde má Sputnik obecenstvo především (ale nejenom) mezi ruskojazyčnou populací, má v estonském Tallinu pobočku s 35 zaměstnanci.
A právě ta byla podle vedení agentury poslední dobou cílem nátlaku ze strany úřadů. „Nikde jsme se nesetkávali s takovými problémy jako v Estonsku,“ postěžovala si šéfredaktorka mateřské agentury Sputniku Rusko dnes a anglojazyčné televize RT Margarita Simoňjanová. Zaměstnance si prý zvala k výslechům tajná služba, v říjnu banky zmrazily účty pro vyplácení mezd, poté redakci vypověděli nájem. Nakonec dostali zaměstnanci od policie jasné ultimátum, že jakákoli činnost pro Sputnik bude považována za porušení evropských sankcí.
Estonské úřady totiž využily kličku, kdy podle nich lze sankce uplatňovat nejen proti organizacím, ale i vůči konkrétním osobám. Agenturu Rusko dnes řídí známý moderátor Dmitrij Kiseljov, který se v létě 2014 dostal kvůli podpoře anexe Krymu na sankční seznam EU. „Je zakázáno pracovat pro osobu, na kterou se vztahují sankce, a vykonávat pro ni služby,“ řekl portálu Delfi.ee šéf Úřadu proti praní špinavých peněz Madis Reimand. Podle estonského ministra zahraničí Urmase Reinsalua pak nejde o snahu omezit šíření informací, ale o čistě ekonomické opatření.
Adekvátní krok
Počínání estonských úřadů ale vyvolává pochybnosti, zda už – nehledě na charakter Sputniku – nezasahuje do žurnalistických svobod. Harlem Désir, pověřenec Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě pro svobodu médií, vyzval na podzim Estonsko, aby se zdrželo postihu vůči Sputniku na základě sankcí proti Kiseljovovi, a vyžádal si podrobnou zprávu.
Ruská státní televize a dezinformační server Sputnik se nemohou účastnit konference o svobodě médií |
Jiné organizace, jako třeba Reportéři bez hranic, ale nereagovaly. „Jde o zcela adekvátní krok, protože v případě agentury Sputnik bylo již opakovaně prokázáno, že nejde o žurnalistický projekt, ale o nástroj ozbrojených sil Ruské federace,“ sdělil LN Jakub Janda z think tanku Evropské hodnoty.
Sám Kiseljov považuje situaci za krajně nešťastnou a obává se toho, že podobně se rozhodnou postupovat i úřady v dalších zemích, kde má Sputnik redakce. „Špatné je to v tom, že uvnitř Evropy vzniká precedens. Dále mohou následovat Německo nebo Francie,“ míní ředitel agentury Rusko dnes.