Zabily by se tím dvě mouchy jednou ranou: ubylo by přebytků ovoce na unijním trhu a děti v Evropě, které jsou rok od roku tlustší, by jedly zdravěji. „Musíme změnit stravovací návyky mladých lidí i systém podpory zemědělců,“ řekla při představení plánu komisařka.
O projektu včera v Lucemburku jednali ministři zemědělství členských zemí unie. Komisařka Boelová tam ale se svým návrhem narazila. Z debaty vyplynulo, že ministři nevěří, že se akce vyplatí. Nelíbí se jim hlavně její cena. Brusel předpokládá, že by přísun ovoce do školek, škol, ale i do domovů důchodců či na letní tábory stál až 200 milionů eur ročně. Školáci by dostávali jablka či hrušky zdarma, ovocnářům by se za ně ale zaplatilo. Polovinu nákladů by hradil unijní rozpočet a polovinu státní kasy členských zemí.
Ministři si proto o projektu vyžádali více informací. Brusel má nejdříve na podzim předložit takzvanou dopadovou studii, jak by systém fungoval. Teprve poté budou národní vlády ochotné nad ovocem do škol znovu přemýšlet. Na přísun zdravých svačin si tak budou muset školáci ještě počkat.
V Británii ovoce do škol zrušili Největší výhrady měli Češi a Britové. Pochybují, že plán splní svůj účel. Podle nich není záruka, že školáci budou dodané ovoce skutečně jíst. Požadují také důsledné zajištění systému proti podvodům. Mělo by se zabránit tomu, že farmáři už jednou zaplacené ovoce pošlou místo do škol na trh, kde by se jim úroda zpeněžila podruhé. Britové své kolegy upozornili, že s tím mají už svou – nepříjemnou – zkušenost. Británie ovoce do škol před několika lety zavedla, ale pak akci zrušila. Ukázalo se, že náklady na kontrolu převyšují úspory na dotacích pěstitelům ovoce a že děti po sobě jablka a banány častěji hází, než aby je konzumovaly.
„Jsme toho názoru, že osvěta je lepší u rodičů než u dětí. Bylo by proto lepší dát zamýšlené peníze například farmářům na kampaně za zdravou stravu, než takto za kila ovoce do škol,“ řekla k tomu česká diplomatka Jana Reinišová, která jednání sledovala.
Pochybnosti o efektivitě ovoce do škol měla většina států, jen menšina z nich si ale přála smést celou věc úplně ze stolu. Šéfové zemědělství si uvědomují, že trh s ovocem a zeleninou se musí změnit. Evropští pěstitelé ovoce jsou pod stále větším tlakem ovocnářů ze zámoří, kteří do unie dodávají levnější – a často chutnější – zboží. Jejich úroda jde proto stále hůře na odbyt, kvůli pravidlům zemědělské politiky ji ale Brusel stále draze dotuje.
Mariann Fischer Boelová chce systém dotací změnit a mimojiné navrhuje, aby farmáři stáhli z obchodů pět procent své produkce. A právě takové množství by se mělo proměnit v ovocné svačiny.
O projektu včera v Lucemburku jednali ministři zemědělství členských zemí unie. Komisařka Boelová tam ale se svým návrhem narazila. Z debaty vyplynulo, že ministři nevěří, že se akce vyplatí. Nelíbí se jim hlavně její cena. Brusel předpokládá, že by přísun ovoce do školek, škol, ale i do domovů důchodců či na letní tábory stál až 200 milionů eur ročně. Školáci by dostávali jablka či hrušky zdarma, ovocnářům by se za ně ale zaplatilo. Polovinu nákladů by hradil unijní rozpočet a polovinu státní kasy členských zemí.
Ministři si proto o projektu vyžádali více informací. Brusel má nejdříve na podzim předložit takzvanou dopadovou studii, jak by systém fungoval. Teprve poté budou národní vlády ochotné nad ovocem do škol znovu přemýšlet. Na přísun zdravých svačin si tak budou muset školáci ještě počkat.
V Británii ovoce do škol zrušili Největší výhrady měli Češi a Britové. Pochybují, že plán splní svůj účel. Podle nich není záruka, že školáci budou dodané ovoce skutečně jíst. Požadují také důsledné zajištění systému proti podvodům. Mělo by se zabránit tomu, že farmáři už jednou zaplacené ovoce pošlou místo do škol na trh, kde by se jim úroda zpeněžila podruhé. Britové své kolegy upozornili, že s tím mají už svou – nepříjemnou – zkušenost. Británie ovoce do škol před několika lety zavedla, ale pak akci zrušila. Ukázalo se, že náklady na kontrolu převyšují úspory na dotacích pěstitelům ovoce a že děti po sobě jablka a banány častěji hází, než aby je konzumovaly.
„Jsme toho názoru, že osvěta je lepší u rodičů než u dětí. Bylo by proto lepší dát zamýšlené peníze například farmářům na kampaně za zdravou stravu, než takto za kila ovoce do škol,“ řekla k tomu česká diplomatka Jana Reinišová, která jednání sledovala.
Pochybnosti o efektivitě ovoce do škol měla většina států, jen menšina z nich si ale přála smést celou věc úplně ze stolu. Šéfové zemědělství si uvědomují, že trh s ovocem a zeleninou se musí změnit. Evropští pěstitelé ovoce jsou pod stále větším tlakem ovocnářů ze zámoří, kteří do unie dodávají levnější – a často chutnější – zboží. Jejich úroda jde proto stále hůře na odbyt, kvůli pravidlům zemědělské politiky ji ale Brusel stále draze dotuje.
Mariann Fischer Boelová chce systém dotací změnit a mimojiné navrhuje, aby farmáři stáhli z obchodů pět procent své produkce. A právě takové množství by se mělo proměnit v ovocné svačiny.
