Místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů, které při pokusu o jeho zavedení před sedmi lety odmítlo Česko, Polsko a Maďarsko, počítá schválený návrh s tím, že relokace budou pouze jednou z možností, jak přetíženým zemím zejména na jihu Evropské unie v případě potřeby pomoci.
Dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek a jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora. Pokud nějaká země nebude chtít migranty přijímat, měla by zaplatit 20 000 eur (472 700 korun) za každého nepřijatého člověka, píše britský The Guardian.
„Brusel zneužívá pravomoci. Chtějí umístit migranty do Maďarska silou. To je nepřijatelné, chtějí nuceně z Maďarska udělat zemi migrantů,“ řekl podle svého mluvčího Zoltána Kovácse maďarský premiér Viktor Orbán, jehož vláda dlouhodobě prosazuje tvrdou politiku proti přistěhovalcům zejména z muslimských zemí.
„Dokud bude u moci vláda Práva a spravedlnosti (PiS), nepřipustíme, aby nám někdo ukládal nějaké migrační kvóty, kvóty na uprchlíky z Afriky, Blízkého východu, Araby, muslimy a bůhví koho dalšího,“ prohlásil podle agentury DPA polský premiér Morawiecki z PiS, které se k migraci staví stejně odmítavě jako Orbánova strana Fidesz. Polsko na podzim čekají parlamentní volby.
Morawiecki dodal, že o reformě se bude určitě jednat na unijním summitu. Polsko podle něho prosazuje „utěsnění hranic EU a nepřipouští velké migrační masy“ a nedopustí, aby „pašeráci lidí diktovali podmínky Evropské unii“.
Evropský blok se na reformě migrační a azylové politiky, kterou předložila Evropská komise v reakci na nefunkčnost dosavadních pravidel během uprchlické vlny z roku 2015, dlouho marně pokoušel shodnout. Klíčová část reformy týkající se solidarity s nejvytíženějšími státy zůstávala kvůli ostře rozděleným pohledům dlouho mimo zájem politiků. V minulosti neúspěšné návrhy řešení také obvykle počítaly s „flexibilní solidaritou“, tedy nějakými formami jiné podpory migrací zasažených zemí než jen přebíráním migrantů.
„Systém povinného přerozdělování se už jednou zhroutil jako domeček z karet, když se ukázalo, že je neproveditelný, škodlivý a neodpovídající výzvám,“ napsal na Twitteru polský ministr pro evropské záležitosti Szynkowski vel Senk. „Nebudeme souhlasit s s tím, aby nám byly vnucovány absurdní nápady,“ dodal a připomněl, že Polsko si po začátku ruské invaze na Ukrajinu „poradilo s největší migrační krizí po druhé světové válce“. Podle agentury DPA Polsko přijalo asi 1,6 milionu válečných uprchlíků ze sousední země.
Příspěvek ve výši 20 000 eur za každého migranta, kterého země neubude chtít přijmout v rámci stanovené kvóty, náměstek polského ministra vnitra Bartosz Grodecki označil za „trest“. V televizi TVP Info řekl, že existuje obrovský nepoměr mezi částkami, které EU vynakládá na migranty z jihu a na uprchlíky z válkou zasažené Ukrajiny.
Český expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš na Twitteru uvedl, že „servilní Fialova vláda zradila Českou republiku“, a označil dohodu států za šílenost.
Při čtvrtečním hlasování na schůzce unijních ministrů vnitra se zdrželi zástupci Slovenska, Malty, Litvy a Bulharska, píše portál Deutsche Welle.
