"Oba zainteresované státy dnes dospěly k řešení, které bylo přijato bez další diskuse," řekl novinářům krátce po příjezdu na pravidelné zasedání ministrů zahraničí v Bruselu šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier.
Zároveň upozornil, že v současnosti podrobně zkoumá nabídku Íránu na obnovení rozhovorů i íránském jaderném programu. Dnešní rozhodnutí znamená, že každý členský stát EU přijme opatření, které povede k naplnění sankcí, jež jednomyslně schválila Rada bezpečnosti OSN.
Týkají se zejména zákazu vývozu zařízení a technologií, jež by mohly být využity v íránském jaderném a raketovém programu. OSN ale schválila i zmrazení aktiv 10 íránských firem a jednotlivců, kteří jsou nějak napojeni na jaderný program Íránu. Nejde však o první sankce, které Evropská unie proti Íránu uplatňuje. Nyní platí desetiletý zákaz prodeje zbraní.
Dohoda ministrů zahraničí EU přichází den poté, co se vysocí představitelé setkali s hlavním íránským vyjednavačem Alím Larídžáním. Bylo to vůbec první setkání od krachu vzájemných rozhovorů, jež měly Írán přimět k zastavení obohacování uranu, které může vést k výrobě atomové bomby.
Íránci vyjádřili ochotu vrátit se k jednacímu stolu, ale vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Javier Solana zůstává obezřetný. "Jsem realista. Bylo to dobré setkání, ale Írán ví jaká je naše pozice. Jsme otevřeni dalším jednáním, ale vědí, co chceme, aby udělali (zastavili obohacování uranu)," uvedl Solana.
Hlavním bodem dnešního jednání však není Írán, ale Kosovo. EU se totiž bude zabývat plánem emisara OSN na budoucí status Kosova. I když se očekává, že ministři zvláštního zmocněnce OSN pro Kosovo Marttiho Ahtisaariho podpoří, jednotlivé členské státy se liší v názorech na to, do jaké míry brát ohled na Srbsko.
Ahtisaari začátkem února zveřejnil návrh, který Srbové i kosovští Albánci považují za cestu k samostatnosti Kosova. Zatímco Albánci jej s určitými výhradami přijali, všechny politické strany v Srbsku návrhy příkře odmítly.
Solana ještě před zasedáním novinářům řekl, že EU by měla po výsledku voleb v Srbsku, jenž dává šanci na sestavení demokratické koalice, vyslat Bělehradu "pozitivní signál". Unie loni přerušila se Srbskem asociační rozhovory, o jejichž případném obnovení se v poslední době často hovoří.
Zároveň upozornil, že v současnosti podrobně zkoumá nabídku Íránu na obnovení rozhovorů i íránském jaderném programu. Dnešní rozhodnutí znamená, že každý členský stát EU přijme opatření, které povede k naplnění sankcí, jež jednomyslně schválila Rada bezpečnosti OSN.
Týkají se zejména zákazu vývozu zařízení a technologií, jež by mohly být využity v íránském jaderném a raketovém programu. OSN ale schválila i zmrazení aktiv 10 íránských firem a jednotlivců, kteří jsou nějak napojeni na jaderný program Íránu. Nejde však o první sankce, které Evropská unie proti Íránu uplatňuje. Nyní platí desetiletý zákaz prodeje zbraní.
Dohoda ministrů zahraničí EU přichází den poté, co se vysocí představitelé setkali s hlavním íránským vyjednavačem Alím Larídžáním. Bylo to vůbec první setkání od krachu vzájemných rozhovorů, jež měly Írán přimět k zastavení obohacování uranu, které může vést k výrobě atomové bomby.
Íránci vyjádřili ochotu vrátit se k jednacímu stolu, ale vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Javier Solana zůstává obezřetný. "Jsem realista. Bylo to dobré setkání, ale Írán ví jaká je naše pozice. Jsme otevřeni dalším jednáním, ale vědí, co chceme, aby udělali (zastavili obohacování uranu)," uvedl Solana.
Hlavním bodem dnešního jednání však není Írán, ale Kosovo. EU se totiž bude zabývat plánem emisara OSN na budoucí status Kosova. I když se očekává, že ministři zvláštního zmocněnce OSN pro Kosovo Marttiho Ahtisaariho podpoří, jednotlivé členské státy se liší v názorech na to, do jaké míry brát ohled na Srbsko.
Ahtisaari začátkem února zveřejnil návrh, který Srbové i kosovští Albánci považují za cestu k samostatnosti Kosova. Zatímco Albánci jej s určitými výhradami přijali, všechny politické strany v Srbsku návrhy příkře odmítly.
Solana ještě před zasedáním novinářům řekl, že EU by měla po výsledku voleb v Srbsku, jenž dává šanci na sestavení demokratické koalice, vyslat Bělehradu "pozitivní signál". Unie loni přerušila se Srbskem asociační rozhovory, o jejichž případném obnovení se v poslední době často hovoří.
