Místo diplomatických kudrlinek emotivní spor ohledně dodržování lidských práv. Tak skončila včerejší návštěva předsedy Evropské komise Josého Barrosa v Moskvě.
Barroso si včera v Rusku skutečně nebral servítky, když tlumočil znepokojení evropského veřejného mínění ohledně dodržování lidských práv v Rusku. Na mysli tím měl povyk, který vznikl kvůli vraždám tamních novinářů, právníků či obránců lidských práv. Premiér Vladimir Putin však obdobně jako již dříve kontroval ujištěním, že Rusko má s lidskými právy stejné problémy jako Evropa, a proto navrhl hostům posuzovat tuto problematiku komplexně, jako celoevropský problém. „Stejná pravidla musejí platit pro všechny. To je klíčová formule,“ prohlásil dotčeně Putin.
Mluvilo se i o energetice
Barroso však rovnou k věci mířil i v dalších ožehavých tématech. Po setkání s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem například uvedl, že státy EU nehodlají zůstat bez plynu kvůli sporům Moskvy a Kyjeva.
Neopomněl ruskému prezidentovi připomenout, že v otázce energetických surovin existuje vzájemná závislost Evropy a Ruska. Nikoliv, jak se na první pohled zdá, jednostranná závislost Evropy na ruském plynu. „Tato pozitivní vzájemná závislost je dnes důležitější než kdykoliv předtím, protože nás všechny postihla velmi vážná globální finanční krize,“ zdůraznil Barosso a navrhl vytvořit mezinárodní právní systém, který by chránil všechny zúčastněné strany před podobnými incidenty. Rusko totiž odmítá stávající energetickou chartu podepsat, zatímco Ukrajina ji už přijala. Barosso také ruské straně sdělil, že EU nebude finančně podporovat Ruskem prosazované projekty nových plynovodů do Evropy mimo území Ukrajiny.
EU a Rusko má však odlišný pohled i na další záležitosti. Například krajně rozdílné názory na teritoriální celistvost Gruzie mohou způsobit, že Jižní Osetie a Abcházie zůstanou v absolutní izolaci neuznány nikým, kromě nejbližších stoupenců Kremlu. Evropa stále pokládá obě separatistické republiky za nedílnou součást Gruzie. Proto těsně před odjezdem delegace EU do Moskvy Brusel ostře odsoudil plány Ruska vybudovat v Abcházii velkou vojenskou námořní základnu. Rusové ale nejspíš od svého záměru neupustí.
Po roce 2017, kdy bude zřejmě muset z ukrajinského poloostrova Krym odejít ruská černomořská flotila, se Abcházie může stát hlavní námořní základnou Ruska. Takto vysoká delegace EU, ve které bylo kromě Barrosa i devět evropských komisařů, přijela do Moskvy poprvé od diplomatické roztržky vyvolané rusko-gruzínskou válkou o Jižní Osetii. Zjevným cílem „usmiřovacích“ jednání přitom bylo vytvořit příznivější atmosféru před květnovým summitem Rusko-EU.
Barroso si včera v Rusku skutečně nebral servítky, když tlumočil znepokojení evropského veřejného mínění ohledně dodržování lidských práv v Rusku. Na mysli tím měl povyk, který vznikl kvůli vraždám tamních novinářů, právníků či obránců lidských práv. Premiér Vladimir Putin však obdobně jako již dříve kontroval ujištěním, že Rusko má s lidskými právy stejné problémy jako Evropa, a proto navrhl hostům posuzovat tuto problematiku komplexně, jako celoevropský problém. „Stejná pravidla musejí platit pro všechny. To je klíčová formule,“ prohlásil dotčeně Putin.
Mluvilo se i o energetice
Barroso však rovnou k věci mířil i v dalších ožehavých tématech. Po setkání s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem například uvedl, že státy EU nehodlají zůstat bez plynu kvůli sporům Moskvy a Kyjeva.
Neopomněl ruskému prezidentovi připomenout, že v otázce energetických surovin existuje vzájemná závislost Evropy a Ruska. Nikoliv, jak se na první pohled zdá, jednostranná závislost Evropy na ruském plynu. „Tato pozitivní vzájemná závislost je dnes důležitější než kdykoliv předtím, protože nás všechny postihla velmi vážná globální finanční krize,“ zdůraznil Barosso a navrhl vytvořit mezinárodní právní systém, který by chránil všechny zúčastněné strany před podobnými incidenty. Rusko totiž odmítá stávající energetickou chartu podepsat, zatímco Ukrajina ji už přijala. Barosso také ruské straně sdělil, že EU nebude finančně podporovat Ruskem prosazované projekty nových plynovodů do Evropy mimo území Ukrajiny.
EU a Rusko má však odlišný pohled i na další záležitosti. Například krajně rozdílné názory na teritoriální celistvost Gruzie mohou způsobit, že Jižní Osetie a Abcházie zůstanou v absolutní izolaci neuznány nikým, kromě nejbližších stoupenců Kremlu. Evropa stále pokládá obě separatistické republiky za nedílnou součást Gruzie. Proto těsně před odjezdem delegace EU do Moskvy Brusel ostře odsoudil plány Ruska vybudovat v Abcházii velkou vojenskou námořní základnu. Rusové ale nejspíš od svého záměru neupustí.
Po roce 2017, kdy bude zřejmě muset z ukrajinského poloostrova Krym odejít ruská černomořská flotila, se Abcházie může stát hlavní námořní základnou Ruska. Takto vysoká delegace EU, ve které bylo kromě Barrosa i devět evropských komisařů, přijela do Moskvy poprvé od diplomatické roztržky vyvolané rusko-gruzínskou válkou o Jižní Osetii. Zjevným cílem „usmiřovacích“ jednání přitom bylo vytvořit příznivější atmosféru před květnovým summitem Rusko-EU.
