Ještě včera to ale vypadalo, že se delegáti neshodnou ani na tomto plánu. Spojené státy blokovaly dohodu, protože se jim nelíbila míra zodpovědnosti, která by ležela na vyspělých státech, ani konkrétní návrh snižování emisí. Kvůli jejich odmítavému stanovisku a kvůli následným námitkám Číny a Indie se konference protáhla o jeden den. Dnes USA svůj postoj změnily a umožnily tak podpis dohody.
Spojeným státům se nelíbily dva body. Jednak návrh Evropské unie, který požadoval po průmyslových zemích snížení emisí do roku 2020 o 25 až 40 procent v porovnání se stavem v roce 1990. Proti se stavěly také Kanada, Japonsko a Austrálie. Tyto země si přály, aby závazek na konkrétní snižování emisí nevyšel z baliské konference, ale aby se o něm ještě jednalo, než bude zformulována nová dohoda, která nahradí Kjótský protokol. EU nakonec od svého požadavku na stanovení konkrétních limitů ustoupila.
Navíc USA nesouhlasily ani s menší odpovědností rozvojových států za snižování emisí, kterou prosazovaly Indie a Čína. Oba asijské státy prosazovaly, aby zrevidovaný text jasně říkal, že vyspělé státy budou mít větší roli při financování opatření v boji proti klimatickým změnám než rozvojové země.
Tuto formulaci podpořila i Evropská unie, proti se však postavila americká delegace, která žádala větší zapojení rozvojových států. Její vedoucí Paula Dobrianská nakonec tento požadavek stáhla, čímž umožnila schválení závěrečného dokumentu.
Rozhodnutí zástupců USA přivítal generální tajemník OSN Pan Ki-mun. "Oceňuji pružnost americké delegace," reagoval s ulehčením šéf Spojených národů, který se na Bali dnes vrátil.
Takzvaná cestovní mapa z Bali, na níž se zástupci 190 států po čtrnáctidenním vyjednávacím maratonu dohodli, neobsahuje žádné konkrétní závazky na snižování emisí. Stanovuje pouze "jízdní řád" jednání, která povedou k přijetí nástupce Kjótského protokolu na konferenci v dánské Kodani v roce 2009. Platnost protokolu vyprší v roce 2012.
