Klíčové hlasování, milník v historii země, zásadní střet mezi minulostí a budoucností. Tak mluví srbští politici o nedělních parlamentních volbách v zemi. O přízeň voličů v nich bude bojovat dvacet politických uskupení, největší šanci na úspěch však má Srbská radikální strana Vojislava Šešelje (který je nyní souzen v Haagu za válečné zločiny) a Demokratická strana současného srbského prezidenta Borislava Tadiče. Obě by mohly podle průzkumů získat kolem třiceti procent hlasů.
Nejožehavějším tématem voleb se stala otázka jihosrbské provincie Kosovo, která již několik let usiluje o nezávislost na Srbsku. Samostatnost chtějí hlavně kosovští Albánci, kteří tvoří 90 procent populace provincie. Proti jsou Srbové, pro něž je odtržení Kosova nemyslitelné, je pro ně totiž kolébkou jejich státnosti a kultury. Proto mají politici v této souvislosti jasno - všechny srbské politické strany nezávislost odmítají. „Žádný srbský politik by nepodepsal dohodu o samostatnosti Kosova,“ citovala AFP Božidara Djeliče, kandidáta Demokratické strany na příštího premiéra. „Na tom se celá země shodne a nikoho to nepřekvapí,“ dodal.
Někteří z politiků ale zašli i dál, a dokonce pohrozili použitím síly proti Kosovu. Vůdce ultranacionalistů Vojislav Nikolič dokonce naléhal na armádu, aby byla připravena jít do války v případě, že Kosovo získá nezávislost. Uvedl také, že Bělehrad musí přerušit diplomatické styky s těmi západními státy, které se vyslovují pro nezávislost jihosrbské provincie. „Srbsko bude o Kosovo bojovat,“ prohlásil Nikolič. Z jeho citací i na nezúčastněného pozorovatele velmi silně dýchl duch Miloševičovy doby. I místní politologové se shodují na tom, že letošní volby se nesou hlavně na vlně nacionalismu.
Jenže pravdou je, že Srbové již s kosovskými Albánci o budoucnosti Kosova jednali a k ničemu se nedobrali. Takže teď se bude tento problém řešit na mezinárodním poli. A co zmůžou Srbové proti rozhodnutí OSN? I proto jsou kosovští Srbové ohledně výhledu do budoucnosti skeptičtí. „Nikdo tam (v Bělehradě) nemůže zarazit nezávislost,“ citovala Reuters jednoho z nich, Vojislava Joviče. „Ani tady, ani tam. O tom rozhodnou silnější než my,“ dodal. „Doufáme, že to nebude nezávislost, ale co s tím můžeme udělat?“ doplnil ho jeho soused, který nechtěl být jmenován.
Ve skrytu duše si tak i někteří z politiků začínají uvědomovat, že otázka již nestojí: Bude Kosovo samostatné? ale Kdy bude Kosovo samostatné? Zvláštní zmocněnec pro Kosovo Martti Ahtisaari by měl předložit svůj návrh na budoucí status provincie 26. ledna a v dokumentu určitě nebude napsáno, že sporné území zůstane i nadále součástí Srbska. A protože rozhodnutí Ahtisaariho již Srbové nejspíš nezvrátí, chtějí ho alespoň oddálit.
Nejdříve vláda, pak rozhodnutí o Kosovu
Obecně se předpokládá, že žádná ze srbských stran nezíská ve volbách většinu, a bude tedy muset být vytvořena koaliční vláda. A jak předvídají politologové, její utváření bude velmi zdlouhavé. To však srbských politikům ani tak nevadí. Většina z nich se netají přesvědčením, že čím delší jednání, tím déle se odkládá rozhodnutí o Kosovu. A v tom mají pravdu - představitelé mezinárodního společenství již několikrát uvedli, že o statusu provincie rozhodnou teprve tehdy, až bude mít Srbsko vytvořen kabinet.
Úkolem srbských politiků ale nebude jen podíl na vyřešení otázky Kosova, ale měli by se zabývat i budoucím začleněním země do evropských struktur. A tento fakt si uvědomují hlavně mladí. „Jsem mladý, chci se soustředit na sebe a na svoji budoucnost. Kdyby někdo řekl, „ztratíte Kosovo, ale vstoupíte do EU“, řekl bych, že je to dobrý obchod,“ uvedl srbský student ekonomiky Nikola Paradžina.
