"Evropa není a nikdy nebude cílem íránských raket. S Evropany máme rozšířené obchodní vztahy," citovala Larídžáního íránská polooficiální agentura ISNA.
Larídžání, který dnes jednal o sporu kolem íránského jaderného programu s německým ministrem zahraničí Frankem-Walterem Steinmeierem, označil spekulace o možném útoku íránských balistických raket proti Evropě za "hloupé hrátky". Již v neděli řekl, že americké tvrzení o potřebě rozmístit obranné rakety v Evropě kvůli Íránu považuje za "nejlepší vtip roku".
"Američané v současnosti říkají hodně hloupostí. Íránské rakety nejsou schopné zasáhnout Evropu a je málo pravděpodobné, že by to (Američané) nevěděli," prohlásil Larídžání.
Nejdalekonosnějšími raketami, jimiž Írán v současnosti disponuje, jsou balistické střely typu Šahab-3, které mohou zasáhnout cíl vzdálený kolem 2000 kilometrů. V přímém ohrožení se tak zatím ocitají z íránských protivníků Izrael a americké základny v oblasti Perského zálivu.
Americké zpravodajské služby předpokládají, že k raketě s doletem kolem 4000 kilometrů, která by mohla již ohrozit střední Evropu, dospěje Írán okolo roku 2015.
Český vicepremiér Alexandr Vondra v pondělí sdělil, že pokud bude dohoda o zřízení amerického obranného radaru na českém území v první polovině příštího roku schválena v parlamentu či referendem, výstavba základny by se uskutečnila v letech 2009 až 2012 s tím, že celý systém by měl být funkční v následujících dvou letech. Američané mají představu protiraketové základny na českém a polském území: kromě radaru v Česku by měla být v
Polsku sila pro desítku protiraketových střel.
Larídžání, který dnes jednal o sporu kolem íránského jaderného programu s německým ministrem zahraničí Frankem-Walterem Steinmeierem, označil spekulace o možném útoku íránských balistických raket proti Evropě za "hloupé hrátky". Již v neděli řekl, že americké tvrzení o potřebě rozmístit obranné rakety v Evropě kvůli Íránu považuje za "nejlepší vtip roku".
"Američané v současnosti říkají hodně hloupostí. Íránské rakety nejsou schopné zasáhnout Evropu a je málo pravděpodobné, že by to (Američané) nevěděli," prohlásil Larídžání.
Nejdalekonosnějšími raketami, jimiž Írán v současnosti disponuje, jsou balistické střely typu Šahab-3, které mohou zasáhnout cíl vzdálený kolem 2000 kilometrů. V přímém ohrožení se tak zatím ocitají z íránských protivníků Izrael a americké základny v oblasti Perského zálivu.
Americké zpravodajské služby předpokládají, že k raketě s doletem kolem 4000 kilometrů, která by mohla již ohrozit střední Evropu, dospěje Írán okolo roku 2015.
Český vicepremiér Alexandr Vondra v pondělí sdělil, že pokud bude dohoda o zřízení amerického obranného radaru na českém území v první polovině příštího roku schválena v parlamentu či referendem, výstavba základny by se uskutečnila v letech 2009 až 2012 s tím, že celý systém by měl být funkční v následujících dvou letech. Američané mají představu protiraketové základny na českém a polském území: kromě radaru v Česku by měla být v
Polsku sila pro desítku protiraketových střel.
