Evropané lákají české jaderné inženýry

Například britské firmy v jaderných oborech už nyní lákají nové špičkové zaměstnance nástupními prémiemi ve výši až 10 000 liber (400 000 korun) a nabídkou nadstandardních platů i výhod. Británie bude podle některých odhadů potřebovat pro svůj plán odstaveních starých a výstavby nových jaderných elektráren v příštích deseti letech ročně až 2400 vysoce kvalifikovaných zaměstnanců, kteří na britském pracovním trhu chybějí.

Čeští jaderní odborníci přitom už dnes odcházejí do Německa, které se v oblasti těchto pracovních sil potýká s podobnými problémy jako Británie.

„Nejlepší naši absolventi velmi často absolvují v Německu stáž a už tam potom také zůstanou,“ řekl LN Jaroslav Zeman, vysokoškolský pedagog z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

Na katedře jaderných reaktorů přitom loni ukončilo studium jen sedm studentů, fakultu celkově opustilo s diplomem v jiných oborech 146 inženýrů. A to je vzhledem k poptávce na pracovním trhu velmi málo.

„Potřeby Česka zatím dokážeme pokrýt. To ale určitě nebude trvat dlouho,“ uvedl Zeman. Pro stavbu nové jaderné elektrárny vedle Temelína a Dukovan by se podle něj hledaly personální zdroje v tuzemsku jen s velkými obtížemi.

„Pokud by se skutečně dnes Česko rozhodlo postavit další jaderné bloky, největším problém by byl opravdu nedostatek pracovních sil,“ potvrdila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Důvod je jednoduchý. Po havárii v Černobylu v roce 1986 se výstavba nových elektráren v Evropě prakticky zastavila a obor jaderné inženýrství ztratil přitažlivost.
 
I pro likvidaci elektráren jsou nutní specialisté
Když nyní státy Francie či Británie plánují po dvaceti letech nové jaderné elektrárny a Finsko už jednu staví, narážejí na problém, jak nahradit odborníky postupně odcházející do důchodu.
 
Stejný problém řeší paradoxně i Německo, které trvá na tom, že všechny své jaderné bloky do dvaceti let odstaví. „Jenže i pro likvidaci elektráren potřebujete stovky a tisíce odborníků, kteří rozumějí jádru,“ tvrdí Drábová.

V roce 2001 přitom v osmdesátimilionovém Německu neabsolvoval jediný jaderný inženýr, i v jiných letech se dají absolventi počítat maximálně na desítky.

I kdyby se podle Drábové Evropa teoreticky rozhodla jadernou energetiku zcela zavrhnout, bez vysoce kvalifikovaných odborníků, kteří jí už nyní scházejí, nedokáže dosluhující jaderné elektrárny zlikvidovat. „Tak jako se už dnes poohlížejí Britové a Němci po odbornících v Česku, nám možná nezbude nic jiného, než se začít poohlížet třeba na Ukrajině či v Rusku,“ tvrdí Drábová.