Společný návrh zpřísnit pravidla výroby vodky se ocitl na dnešním jednání ministrů zemědělství EU, od něhož se však nečekalo více než první výměna argumentů v dlouhém sporu.
Nynější široká definice vodky dovoluje použít při výrobě jakékoliv zemědělské suroviny, uvedlo sedm protestujících zemí.
"Tak obecná definice se dá zčásti vysvětlit tím, že vznikla ještě dříve, než se země s významnou produkcí vodky připojily k EU. Důležitost vodky ve společenství byla tou dobou velmi nízká," dodaly.
Zatímco unijní nařízení o vodce vzniklo roce 1989, Finsko a Švédsko vstoupily do EU v polovině 90. let, Estonci, Litevci, Lotyši a Poláci 1. května 2004. Dohromady však rázem udělali z EU třetího největšího producenta vodky na světě, hned po Rusku a Ukrajině.
A také Moskva a Kyjev údajně vítají iniciativu zpřísnit unijní pravidla pro výrobu oblíbené lihoviny; nemluvě o Kanadě, kde se vodka smí pálit jen z obilí a brambor. Vodka by si podle návrhu zasloužila stejně férové zacházení v unii, jakému se těší třeba skotská whisky či francouzské brandy.
"Vodka se tradičně dělá z obilí a brambor. Výroba z jiných surovin by měla být chápána jako klamání zákazníků," argumentuje společný návrh, který vyznívá jako polemika s Evropskou komisí.
Zatímco podle současné verze předpisů lze vodku fermentovat kvasem ze surovin založených na obilí, bramborách, cukrové řepě či melase, EK před dvěma měsíci uvedla, že po destilaci je to vlastně vždy týž alkohol, který lze nazvat vodkou, i kdyby byl třeba z vinných hroznů nebo jiné zemědělské suroviny.
Experti EK tak vyhověli velkým lihovarnickým koncernům ze starších zemí EU, které za vodku označují i pálenku z jiných surovin než z brambor a obilí. Zvláště se angažovala britská
skupina Diageo, největší světový výrobce lihovin. Ta v roce 2003 uvedla na trhu vodku Ciroc a prodává ji pod heslem "jediná vodka na světě vyráběná výlučně z vinných hroznů".
Unie například znemožnila Čechům, Slovákům či Rakušanům používat pro jednu z nejoblíbenějších lihovin od dob Rakousko-Uherska tradiční označení rum, protože to je v EU vyhrazeno jen pro lihoviny z cukrové třtiny. Ale na "odvetu" to v nynějším sporu o vodku nevypadá.
"My se spolu s Českou republikou se držíme názoru, že na stávajícím předpisu netřeba nic měnit. Musíme prostě brát zřetel na zájmy našich výrobců a jejich technologie," řekl slovenský státní tajemník Ján Golian.
Slovenským a českým lihovarů zkrátka vyhovuje vyrábět vodku i z melasy a cukrové řepy.
Nynější široká definice vodky dovoluje použít při výrobě jakékoliv zemědělské suroviny, uvedlo sedm protestujících zemí.
"Tak obecná definice se dá zčásti vysvětlit tím, že vznikla ještě dříve, než se země s významnou produkcí vodky připojily k EU. Důležitost vodky ve společenství byla tou dobou velmi nízká," dodaly.
Zatímco unijní nařízení o vodce vzniklo roce 1989, Finsko a Švédsko vstoupily do EU v polovině 90. let, Estonci, Litevci, Lotyši a Poláci 1. května 2004. Dohromady však rázem udělali z EU třetího největšího producenta vodky na světě, hned po Rusku a Ukrajině.
A také Moskva a Kyjev údajně vítají iniciativu zpřísnit unijní pravidla pro výrobu oblíbené lihoviny; nemluvě o Kanadě, kde se vodka smí pálit jen z obilí a brambor. Vodka by si podle návrhu zasloužila stejně férové zacházení v unii, jakému se těší třeba skotská whisky či francouzské brandy.
"Vodka se tradičně dělá z obilí a brambor. Výroba z jiných surovin by měla být chápána jako klamání zákazníků," argumentuje společný návrh, který vyznívá jako polemika s Evropskou komisí.
Zatímco podle současné verze předpisů lze vodku fermentovat kvasem ze surovin založených na obilí, bramborách, cukrové řepě či melase, EK před dvěma měsíci uvedla, že po destilaci je to vlastně vždy týž alkohol, který lze nazvat vodkou, i kdyby byl třeba z vinných hroznů nebo jiné zemědělské suroviny.
Experti EK tak vyhověli velkým lihovarnickým koncernům ze starších zemí EU, které za vodku označují i pálenku z jiných surovin než z brambor a obilí. Zvláště se angažovala britská
skupina Diageo, největší světový výrobce lihovin. Ta v roce 2003 uvedla na trhu vodku Ciroc a prodává ji pod heslem "jediná vodka na světě vyráběná výlučně z vinných hroznů".
Unie například znemožnila Čechům, Slovákům či Rakušanům používat pro jednu z nejoblíbenějších lihovin od dob Rakousko-Uherska tradiční označení rum, protože to je v EU vyhrazeno jen pro lihoviny z cukrové třtiny. Ale na "odvetu" to v nynějším sporu o vodku nevypadá.
"My se spolu s Českou republikou se držíme názoru, že na stávajícím předpisu netřeba nic měnit. Musíme prostě brát zřetel na zájmy našich výrobců a jejich technologie," řekl slovenský státní tajemník Ján Golian.
Slovenským a českým lihovarů zkrátka vyhovuje vyrábět vodku i z melasy a cukrové řepy.
