Unijní fiskální pravidla známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP.
Brusel ovšem platnost paktu pozastavil v roce 2020 kvůli hospodářským dopadům covidové pandemie a nevrátil se k němu kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině. Komise ve středu navrhla, aby se návrat k fiskální disciplíně od roku 2024 odehrával podle nového scénáře.
„Země EU nyní čelí dluhům a deficitům, které jsou podstatně vyšší a výrazně se od sebe liší. Nové výzvy jako zelená a digitální transformace a problémy s dodávkami energií budou v příštích letech vyžadovat masivní investice a reformy,“ zdůvodnil místopředseda EK Valdis Dombrovskis, proč unijní exekutiva navrhuje upravit dosavadní pravidla přijatá po finanční krizi z roku 2008.
Zatímco vlády Nizozemska či skandinávských zemí volají po návratu k přísnější fiskální disciplíně, zejména jihoevropské země usilují o co nejvolnější pravidla. Řecko, Itálie, Španělsko a Portugalsko mají dluh přesahující dvojnásobek zmíněného šedesátiprocentního stropu a nejsou schopny se k němu v nejbližších letech přiblížit, zatímco více než desítka zemí včetně České republiky se do povolené úrovně vejde.
Komise proto chce nově vycházet z plánů fiskální udržitelnosti na čtyři až sedm let, které mají předkládat vlády k hodnocení a připomínkám Bruselu. Plány mají zohledňovat individuální střednědobé fiskální cíle pro každý stát, které budou počítat s potřebnými reformami a investicemi.
Dosavadní rozpočtové a dluhové mezní hodnoty mají podle činitelů Evropské komise v pravidlech zůstat, jejich vynucování však má být dlouhodobější a závislé na tom, jak konkrétní stát plní individuální cíle stanovené komisí.
Pozitivního hodnocení se podle Komise dočkají plány, které budou ve víceleté perspektivě počítat s dodržením tříprocentního stropu pro rozpočtový deficit a budou počítat s postupným snižováním dluhu nebo jeho zachováním na „rozumné úrovni“.
Pokud se státy odchýlí od fiskálních mantinelů stanovených na základě plánů Bruselem, mohou čelit sankcím, které by však podle unijních činitelů chtěla Komise uplatňovat omezeněji než dosud.
Pokud změny získají – zatím nejistou – podporu všech členských zemí, mohla by úprava začít platit od roku 2024. Unijní exekutiva chce konkrétní legislativní návrhy předložit po debatě s členskými státy do jara, aby mohly být schváleny během příštího roku. Do vyjednávání se však může promítnout rozdílný pohled jednotlivých států.
„Už teď si dovedu představit, že reforma narazí na odpor,“ řekl podle agentury Reuters italský ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti. Pro Řím a další jihoevropské vlády může podle něj návrh obsahovat příliš striktní požadavky směrem k zadluženým zemím, pro severské státy zase být málo důrazný. Německý ministr financí Christian Lindner uvítal fakt, že Komise reformu předložila.
