Celková dluhová situace eurozóny se ale navzdory očekávanému zpomalení růstu zlepší, uvedla komise v hodnocení rozpočtových plánů. Dluh eurozóny v poměru k hrubému domácímu produktu by měl klesnout z letošních 86 na 85 procent.
V případě Slovenska stejně jako Finska, Portugalska či Slovinska je sice komise spokojena s přístupem ke snižování dluhu, avšak upozornila, že by se tyto země mohly v příštím roce podstatně odchýlit od střednědobých rozpočtových cílů.
„Je to zcela pochopitelné a vzhledem k aktuální situaci jsme podobné hodnocení očekávali. Mým cílem je, aby byl rozpočet schválen a nedělaly se v něm již žádné další změny, které by znamenaly zvýšení deficitu pro příští rok,“ uvedl v reakci slovenský ministr financí Ladislav Kamenický.
Šestnáct zemí EU žádá zachování peněz na kohezní politiku, evropská komise navrhla pokles o 10 procent |
Slovenská vláda předložila do sněmovny návrh rozpočtu, který počítá v příštím roce se schodkem veřejných financí odpovídajícím 0,49 procenta výkonu ekonomiky. Nezávislá slovenská rozpočtová rada ale minulý týden upozornila, že bez dodatečných opatření schodek může dosáhnout až 1,8 procenta hrubého domácího produktu. Podle rady předloha rozpočtu opět nadhodnocuje nedaňové příjmy státu, podhodnocuje výdaje samospráv, zdravotnictví a systému sociálního pojištění.
Návrhy rozpočtů ostatních zemí jsou v souladu s paktem růstu a stability, v němž se unijní země zavázaly udržovat dluh pod hranicí 60 procent HDP či jej snižovat. Rozpočtové deficity zároveň nesmí překročit tři procenta.
„Hospodářský růst Evropy čelí stále větším rizikům, a proto je povzbudivé, že země eurozóny, jako je Německo a Nizozemsko, využívají fiskálního prostoru na podporu investic. Tyto země by však mohly vyvinout ještě větší úsilí,“ konstatoval ve středu místopředseda EK pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis.
Evropská komise připomněla, že letos poprvé od roku 2002 nevede se žádnou zemí řízení kvůli nadměrnému rozpočtovému schodku.
