„Je nejvyšší čas jednat. Musíme stanovit jasné principy: žádný novinář nesmí být kvůli své práci sledován, žádné veřejnoprávní médium se nesmí stát kanálem propagandy,“ prohlásila loni na podzim česká eurokomisařka Věra Jourová. Evropská komise tehdy přišla s nařízením nazvaným „Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků“ (Media Freedom Act).
Právě o ten nyní jde. Závazná pravidla měla zajistit, že orgány členských států Evropské unie budou respektovat nezávislost práce televizí, rozhlasu, tisku i internetových médií. Původní návrh hovořil o tom, že vlády nebudou smět „zadržet, postihovat, odposlouchávat, podrobovat sledování nebo prohledávat novináře a zabavovat“ jim majetek s cílem odhalit jejich profesní zdroje.
Jedinou výjimkou měl být „naléhavý požadavek veřejného zájmu“ – například vyšetřování závažných trestných činů. Komisaři v seznamu těchto požadavků jmenovali vyšetřování terorismu, obchodu s bílým masem či zbraněmi, zneužívání dětí, vražd či znásilnění. Francie si však na poslední chvíli prosadila pozměňovací návrh, který tuto svobodu zásadně pošlapává.
Seznam zločinů se rozšířil i na běžné zločiny a podle listu The Times bezpečnostní složky zemí EU budou moci sledovat novináře i při vyšetřování podvodů, krádeží nebo internetového pirátství, alternativně by mělo jít o zločiny, u kterých hrozí nejméně pět let vězení.
Portál Politico s odkazem na několik lidí přítomných u jednání píše, že Paříž argumentuje „národní bezpečností“. Podle diplomatů na to tlačilo francouzské ministerstvo vnitra a vedení tajných služeb. Ty budou moci nainstalovat sledovací software, takzvaný spyware, do telefonů či počítačů novinářů.
„Obzvlášť přehnaná povaha této (novinářské) imunity vyvolává otázky – jak z hlediska její nezbytnosti, tak z hlediska její přiměřenosti,“ uvádí Francie, přičemž zdůrazňuje, že „lpí“ na důvěrnosti novinářských zdrojů a uznává, že aféra s izraelským špionážním softwarem Pegasus „vyvolala emoce“.
Software proti novinářům i politickým oponentům používali například v Maďarsku, Polsku, Saúdské Arábii či Ázerbájdžánu. V kompromisním návrhu dojednaném švédským předsednictvím v Radě EU se proto místo pojmu spyware používá „rušivý sledovací software“.
„Je nezbytné nalézt spravedlivou rovnováhu mezi potřebou chránit důvěrnost novinářských zdrojů a potřebou chránit občany a stát před vážnými hrozbami (...), ať je pachatelem kdokoliv,“ dodala Francie k požadované „explicitní a bezpodmínečné klauzuli“.
Zástupci médií už se proti kroku Paříže ohradili otevřeným dopisem. „Národní bezpečnost je klasickou výjimkou. Otevírá dveře všemožnému zneužívání (moci),“ uvedla ředitelka bruselské pobočky Reportérů bez hranic Julie Majerczaková a situaci přirovnala k otevření Pandořiny skříňky. Aby se z návrhu stala platná legislativa, musí ještě projít europarlamentem a Komisí.
