Další peníze by pak mohli poskytnout sami znečišťovatelé.
Majitelé lesů potřebují v příštích deseti letech na obnovu poničených porostů nejméně 2,5 miliardy korun. V Krušných horách je poškozeno zhruba 35.000 hektarů lesa. O tom, jestli peníze z unie přijdou a kolik jich bude, ale ještě rozhodnuto není. "Celou záležitost je nezbytné projednat jak na ministerstvu zemědělství, tak dále na národní i na unijní úrovni,"
vysvětlil Felčárek.
Podle hejtmana Ústeckého kraje Jiřího Šulce bude v případě, že se peníze z Bruselu podaří získat, nutné 30 procent uhradit z národních zdrojů. Kraj ministerstvu zemědělství navrhuje, aby je zaplatili znečišťovatelé.
"Ministryně přislíbila pomoc v prosazování našeho návrhu, podle kterého by peníze na těchto 30 procent mohly do projektů vložit firmy podílející se i v současné době na znečišťování ovzduší. Především se jedná o státem vlastněný ČEZ," uvedl hejtman.
Mluvčí energetické firmy ČEZ Eva Nováková tvrdí, že elektrárenská společnost je připravena část nákladů zaplatit, i když na jaké projekty společnost peníze dá, ještě není rozhodnuto. Dodala, že od roku 1990 do roku 2005 ČEZ investoval do obnovy krajiny v severních Čechách téměř tři miliardy korun. Do modernizace a odsíření elektráren pak dal 50 miliard korun.
Emise oxidů síry proto podle Novákové klesly o 92 procent, oxidu uhelnatého o 78 procent, tuhých znečišťujících látek o téměř 95 procent a oxidů dusíku o téměř polovinu.
Lesy v Krušných horách nejvíce utrpěly v 70. a 80. letech minulého století. Nejhůře je poškodily zplodiny z neodsířených severočeských elektráren, kde se spalovalo hnědé uhlí. Smrkové porosty zde tehdy lesníci začali nahrazovat odolnějšími druhy stromů. Ve druhé polovině 90. let i přes masivní odsíření elektráren, zasáhla Krušné hory další kalamita, která
poničila i část nových porostů.
Majitelé lesů potřebují v příštích deseti letech na obnovu poničených porostů nejméně 2,5 miliardy korun. V Krušných horách je poškozeno zhruba 35.000 hektarů lesa. O tom, jestli peníze z unie přijdou a kolik jich bude, ale ještě rozhodnuto není. "Celou záležitost je nezbytné projednat jak na ministerstvu zemědělství, tak dále na národní i na unijní úrovni,"
vysvětlil Felčárek.
Podle hejtmana Ústeckého kraje Jiřího Šulce bude v případě, že se peníze z Bruselu podaří získat, nutné 30 procent uhradit z národních zdrojů. Kraj ministerstvu zemědělství navrhuje, aby je zaplatili znečišťovatelé.
"Ministryně přislíbila pomoc v prosazování našeho návrhu, podle kterého by peníze na těchto 30 procent mohly do projektů vložit firmy podílející se i v současné době na znečišťování ovzduší. Především se jedná o státem vlastněný ČEZ," uvedl hejtman.
Mluvčí energetické firmy ČEZ Eva Nováková tvrdí, že elektrárenská společnost je připravena část nákladů zaplatit, i když na jaké projekty společnost peníze dá, ještě není rozhodnuto. Dodala, že od roku 1990 do roku 2005 ČEZ investoval do obnovy krajiny v severních Čechách téměř tři miliardy korun. Do modernizace a odsíření elektráren pak dal 50 miliard korun.
Emise oxidů síry proto podle Novákové klesly o 92 procent, oxidu uhelnatého o 78 procent, tuhých znečišťujících látek o téměř 95 procent a oxidů dusíku o téměř polovinu.
Lesy v Krušných horách nejvíce utrpěly v 70. a 80. letech minulého století. Nejhůře je poškodily zplodiny z neodsířených severočeských elektráren, kde se spalovalo hnědé uhlí. Smrkové porosty zde tehdy lesníci začali nahrazovat odolnějšími druhy stromů. Ve druhé polovině 90. let i přes masivní odsíření elektráren, zasáhla Krušné hory další kalamita, která
poničila i část nových porostů.
