Proti se postavilo celkem 541 europoslanců z 732členného sněmu. Mezi nimi bylo i několik českých zástupců - většinou z řad komunistů. Překvapením bylo hlasování občanských demokratů. Ti totiž avizovali, že rozpočet podpoří. Pět z nich se ale nakonec hlasování zdrželo. Podle šéfa frakce ODS Jana Zahradila „si zřejmě spletli tlačítka“.
Bez souhlasu europoslanců se nový rozpočet neobejde. Kancléře Schüssela tak nyní čeká složité vyjednávání s parlamentem za asistence Barrosovy komise. To může trvat až několik měsíců.
Pokud se Rakušanům nepodaří zákonodárce udobřit, hrozí, že unie bude od příštího roku fungovat na základě rozpočtového provizoria. Pro nové země včetně Česka by to byla špatná zpráva. Musely by se totiž rozloučit s miliardami eur z Bruselu, které jim slíbila prosincová dohoda šéfů států unie.
Politici ve Štrasburku odmítli návrh rozpočtu proto, že podle nich neodpovídá aktuálním potřebám unie. Poslanci zkritizovali hlavně fakt, že národní vlády šetřily na vědě, výzkumu nebo investicích do vzdělání, zatímco třeba zemědělské výdaje zůstaly víceméně netknuté.
Sami europoslanci navrhovali rozpočet o 113 miliard eur vyšší, než dohodli šéfové členských zemí. Při rozdělování společných peněz tak mohli být v kapitolách jako vysokoškolská stipendia anebo rozvojová pomoc výrazně štědřejší.
Proti rozpočtu se postavili také čeští europoslanci, byla jich však menšina - své NE mu řeklo šest komunistů a Josef Zieleniec s Tomášem Zatloukalem z SNK. Ostatní Češi se buď zdrželi hlasování, anebo zvedli ruku na podporu dohodnuté kasy. „Kdyby se unie řídila rozpočtovým provizoriem, částka ze strukturálních fondů pro Českou republiku by byla katastrofálně malá,“ zmínil lidovec Jan Březina nejčastější argument Čechů, kteří nepodpořili nyní započatou bitvu parlamentu s vládami členských zemí.
Zajímavá byla pozice nejsilnější české reprezentace, a sice občanských demokratů. Strana vydala prohlášení, v němž tvrdě odsoudila „zpochybňování“ dohody o rozpočtu, a prohlásila, že proto ODS pokus o jeho zamítnutí „jednomyslně nepodpoří“. Pět z devíti europoslanců ODS se však nakonec zdrželo hlasování a jen čtyři řekli poslaneckému protestu jasné NE. Šéf českých konzervativců Jan Zahradil v tom nicméně rozpor nevidí. Hlasování ODS vysvětlil tím, že se jeho svěřenci zřejmě spletli.
„Řídili jsme se hlasováním britských konzervativců, kteří se chtěli zdržet. Někteří z nás, včetně mě, si v té chvíli neuvědomili, že máme hlasovat NE,“ řekl Zahradil. Tvrdí, že ODS má společné hlasovací listy s britskými spojenci. „V 98 % věcí se shodneme a zjednodušuje nám to hlasování,“ vysvětlil. Nyní prý ale občanští demokraté zapomněli, že chtějí hlasovat jinak.
Nová „evropská daň“?
Poslanci si nyní od rozpočtu na chvíli odpočinou. Rakouský kancléř Schüssel by měl totiž teprve příští týden dostat formální pověření od národních vlád vyjednávat s europarlamentem. Evropská komise zase mezitím rozpracuje detailní návrh prosincové dohody a teprve pak se začne vyjednávat.
Schüssel naznačil, že cestu kompromisu vidí přidáním peněz na vědu či vzdělání. Svůj manévrovací prostor vymezil na jednu až čtyři miliardy eur, jež by mohl parlamentu nabídnout - jde o neutracené prostředky z aktuálního rozpočtu. Při debatě ve Štrasburku se také přidal k těm, kteří apelují na změnu financování společné kasy, a jako jednu z možností, jak se vyhnout hádkám mezi národními vládami, uvedl zavedení celoevropské daně. „Mým úkolem je předkládat i nepopulární návrhy, jakým je i evropská daň. Jsme ale na začátku debaty,“ dodal.
Bez souhlasu europoslanců se nový rozpočet neobejde. Kancléře Schüssela tak nyní čeká složité vyjednávání s parlamentem za asistence Barrosovy komise. To může trvat až několik měsíců.
Pokud se Rakušanům nepodaří zákonodárce udobřit, hrozí, že unie bude od příštího roku fungovat na základě rozpočtového provizoria. Pro nové země včetně Česka by to byla špatná zpráva. Musely by se totiž rozloučit s miliardami eur z Bruselu, které jim slíbila prosincová dohoda šéfů států unie.
Politici ve Štrasburku odmítli návrh rozpočtu proto, že podle nich neodpovídá aktuálním potřebám unie. Poslanci zkritizovali hlavně fakt, že národní vlády šetřily na vědě, výzkumu nebo investicích do vzdělání, zatímco třeba zemědělské výdaje zůstaly víceméně netknuté.
Sami europoslanci navrhovali rozpočet o 113 miliard eur vyšší, než dohodli šéfové členských zemí. Při rozdělování společných peněz tak mohli být v kapitolách jako vysokoškolská stipendia anebo rozvojová pomoc výrazně štědřejší.
Proti rozpočtu se postavili také čeští europoslanci, byla jich však menšina - své NE mu řeklo šest komunistů a Josef Zieleniec s Tomášem Zatloukalem z SNK. Ostatní Češi se buď zdrželi hlasování, anebo zvedli ruku na podporu dohodnuté kasy. „Kdyby se unie řídila rozpočtovým provizoriem, částka ze strukturálních fondů pro Českou republiku by byla katastrofálně malá,“ zmínil lidovec Jan Březina nejčastější argument Čechů, kteří nepodpořili nyní započatou bitvu parlamentu s vládami členských zemí.
Zajímavá byla pozice nejsilnější české reprezentace, a sice občanských demokratů. Strana vydala prohlášení, v němž tvrdě odsoudila „zpochybňování“ dohody o rozpočtu, a prohlásila, že proto ODS pokus o jeho zamítnutí „jednomyslně nepodpoří“. Pět z devíti europoslanců ODS se však nakonec zdrželo hlasování a jen čtyři řekli poslaneckému protestu jasné NE. Šéf českých konzervativců Jan Zahradil v tom nicméně rozpor nevidí. Hlasování ODS vysvětlil tím, že se jeho svěřenci zřejmě spletli.
„Řídili jsme se hlasováním britských konzervativců, kteří se chtěli zdržet. Někteří z nás, včetně mě, si v té chvíli neuvědomili, že máme hlasovat NE,“ řekl Zahradil. Tvrdí, že ODS má společné hlasovací listy s britskými spojenci. „V 98 % věcí se shodneme a zjednodušuje nám to hlasování,“ vysvětlil. Nyní prý ale občanští demokraté zapomněli, že chtějí hlasovat jinak.
Nová „evropská daň“?
Poslanci si nyní od rozpočtu na chvíli odpočinou. Rakouský kancléř Schüssel by měl totiž teprve příští týden dostat formální pověření od národních vlád vyjednávat s europarlamentem. Evropská komise zase mezitím rozpracuje detailní návrh prosincové dohody a teprve pak se začne vyjednávat.
Schüssel naznačil, že cestu kompromisu vidí přidáním peněz na vědu či vzdělání. Svůj manévrovací prostor vymezil na jednu až čtyři miliardy eur, jež by mohl parlamentu nabídnout - jde o neutracené prostředky z aktuálního rozpočtu. Při debatě ve Štrasburku se také přidal k těm, kteří apelují na změnu financování společné kasy, a jako jednu z možností, jak se vyhnout hádkám mezi národními vládami, uvedl zavedení celoevropské daně. „Mým úkolem je předkládat i nepopulární návrhy, jakým je i evropská daň. Jsme ale na začátku debaty,“ dodal.
